Děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové

Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy.

Podle Julie Dunneové z Bristolské univerzity v Británii jde o první přímý vhled do toho, jak byly v pravěku krmeny malé děti.

„Skutečnost, že miminka mohla dostávat zvířecí mléko, znamenala, že ženy mohly mít více dětí, což vedlo k masivnímu nárůstu populace, a to nás přivádí na cestu k tomu, jak žijeme dnes,“ konstatovala Dunneová, která stála v čele vědeckého týmu, jenž o svých poznatcích informoval v časopise Nature.

„Myslím, že nám to ukazuje lásku pravěkých lidí k jejich dětem a to, jak se o ně starali,“ dodala britská odbornice.

Vědci zkoumali tři nádoby s hubičkou, které byly nalezeny na území Německa v dětských hrobech. Nejstarší z nich byla vyrobena před asi 2800 až 3200 lety.

Na jiných místech byly nalezeny podobné láhve staré dokonce 7000 let, tedy v mladší době kamenné, což by tedy měla být jejich úplně nejranější evidence.

Podle webu Bristolské univerzity je u těchto jen možné, že též sloužily dětem ke stejnému účelu – běžnější jsou jednoznačně až v době bronzové (začala cca před 5000 lety) a hlavně železné (započala před 3200 lety, ve střední Evropě před 2800 roky).

Určité nálezy potenciálních lahviček na mléko pro děti byly z období 5000 let př. n. l., na snímku je mladší nález z doby bronzové, která se datuje přibližně mezi roky 3000 až 1200 př. n. l. (ve střední Evropě 2300 až 800 let př. n. l.).

Některé z nálezů (z různých období) mají tvary zvířecích hlav s dlouhýma ušima nebo stojí na nožkách připomínajících ty lidské. A jsou právě velké tak akorát, aby se vešly do rukou malému dítěti.

„Přijdou mi strašně roztomilé. A lidé v pravěku si to asi mysleli také a (lahvičky) sloužily i k tomu, aby děti pobavily stejně jako moderní plyšáci,“ řekla archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Institutu pro orientální a evropskou archeologii Rakouské akademie věd.

Nádobky podle ní dokládají tvořivost a hravost, kterou dnešní lidé svým dávným předkům zapomínají přisuzovat.

Podávat dětem mléko z těchto pítek s sebou ovšem pro miminka neslo nebezpečí infekce, jelikož lahvičky šly jen obtížně čistit. Odhaduje se, že během doby bronzové a následující doby železné asi třetina dětí zemřela před prvními narozeninami. Lidé žili v nehygienických podmínkách, sužovaly je nemoci a hlad.

BBC připomíná, že lidé začali mléčné výrobky jíst asi před 6000 lety, ale o složení stravy dětí v pradávných časech se toho ví jen málo.

Podle dřívějších výzkumů zřejmě miminka od šesti měsíců věku dostávala kromě mateřského mléka ještě nějaké další jídlo, není ale jasné, o jaké potraviny konkrétně šlo.

Může se vám hodit na Zboží.cz: