Hlavní obsah
Jediný známý exemplář vzácného, nově objeveného rodu a druhu Chingawaemys rarus je uložen ve sbírkách Zoologického muzea Moskevské státní univerzity. Foto: Leonid A. Lavrenchenko

Čeští zoologové objevili rod hlodavců, kteří na Zemi žijí už šest milionů let

Mezinárodní tým biologů pod vedením Josefa Bryji z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR obohatil faunu hned o pět nových rodů hlodavců. Jeden - Chingawaemys - je dokonce pro vědu úplně neznámý a reprezentuje starobylou evoluční linii, která posledních šest milionů let přežívá ve zbývající části deštného lesa v jihozápadní Etiopii.

Jediný známý exemplář vzácného, nově objeveného rodu a druhu Chingawaemys rarus je uložen ve sbírkách Zoologického muzea Moskevské státní univerzity. Foto: Leonid A. Lavrenchenko
Čeští zoologové objevili rod hlodavců, kteří na Zemi žijí už šest milionů let

Od letošního roku jsou novými zástupci afrických savců Congomys, Montemys, Ochromyscus, Serengetimys a Chingawaemys.

Čtyři rody vědci popsali a přejmenovali na základě analýz jejich genomů, pátý je pro vědu zcela nový, známý pouze z posledního zbytku tropického pralesa na jihozápadě Etiopie.

Nově byly tedy vyčleněny čtyři skupiny již dříve známých savců, u kterých vědci poprvé analyzovali genomická data a které jednoznačně tvoří evolučně velmi odlišné linie. Nová rodová jména, která jim dali, vycházejí z jejich vnějšího vzhledu nebo prostředí, v němž tito hlodavci žijí.

Tropický deštný les Chingawa v jihozápadní Etiopii je od ostatních afrických pralesů izolován pásy suchých savan. Před šesti miliony lety zde vznikl rod hlodavců Chingawaemys, dnes se jedná o jeho jedinou známou lokalitu.

Foto: Leonid A. Lavrenchenko

Kupříkladu Congomys žije jen v konžských deštných lesích, Serengetimys je znám pouze ze savanových travnatých biotopů v oblasti známého národního „safari“ parku Serengeti v severní Tanzanii.

Rod možná brzy vymře

„Starobylý rod Chingawaemys z jihozápadní Etiopie je známý jen na základě jednoho jedince, kterého naši ruští kolegové odchytili před téměř 15 lety. Přestože jsme opakovaně tuto obtížně dostupnou oblast blízko Jižního Súdánu navštívili, tak se nám to již znovu nepodařilo. A nikdo neví, jestli celý rod brzy nevymře, protože deštný les nazývaný Chingawa, jediné známé místo jeho výskytu, je ohrožován lidskou činností, zejména intenzivním pěstováním kávy,“ uvedl hlavní autor nově publikované práce Josef Bryja.

Rod je taxonomická jednotka, která je těsně nadřazená druhu. Objevit nový rod savce je jako nalézt mezi zástupci šelem třeba lišku nebo vlka. Rodové jméno je tedy liška a druhové např. polární či obecná.

Jak vědci připomínají, biodiverzita na Zemi v současné době mizí nebývalým tempem, a to hlavně v důsledku činnosti člověka. I přes vysokou intenzitu výzkumu je dobře známým faktem, že řada druhů vymře, aniž by je lidé stačili poznat.

Jedna z evolučních linií afrických myší kolonizovala vysokohorské nelesní prostředí v Etiopii, kde úspěšně přežívá několik milionů let až do dnešních dnů.

Foto: Yonas Meheretu

U obratlovců, především ptáků a savců, se však zdálo, že o nich biologové ví už poměrně hodně a odhalení nových druhů i rodů tak nejsou na pořadu dne. Nové objevy zoologů pod Bryjovým vedením nicméně ukazují, že i savci jsou v některých oblastech stále velkou neznámou.

V aktuální publikaci, která vyšla v prestižním časopise Molecular Phylogenetics and Evolution, vědci významně pozměnili náhled na evoluční vývoj nejúspěšnější skupiny afrických hlodavců, mezi které patří řada zemědělských škůdců a přenašečů onemocnění.

Ve spolupráci českých, francouzských, belgických, amerických, ruských, kamerunských a etiopských odborníků se povedlo získat genomická data z velkého množství těchto savců a poprvé zrekonstruovat jejich evoluční historii.

Vznik a rozvoj savan v tropické Africe před 5-7 miliony let způsobil bouřlivý rozvoj druhové rozmanitosti savců, včetně předků našeho vlastního druhu.

Foto: Radim Šumbera

Výzkumníci při výzkumu afrických savců pracují v nejrůznějších typech prostředí - od nížinných pralesů až po nejsušší místa na Zemi. Zde při odběru vzorků v provizorní laboratoři v pouštním Afaru na severu Etiopie (vlevo vedoucí týmu Josef Bryja).

Foto: Zbyszek Boratyński

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků