Hlavní obsah

České děti nemají školu v oblibě

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve srovnání s evropskými zeměmi panuje v Česku velmi nízká obliba školy a učení. Dáno je to především negativnějšími postoji chlapců, které se nejvýrazněji projevují v 8. třídách základních škol. Zjistili to odborníci CERGE-EI na základě analýzy šetření TIMSS a PISA. Informaci přinesla Univerzita Karlova v Praze.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Česko zaujímá velmi výjimečnou pozici tím, že ve školách je výrazně více nespokojených žáků než v jiných zemích. Je to dáno především tím, že standardní fenomény se v Česku projevují abnormálně silně. Dochází zde k obrovskému propadu obliby školy a učení mezi 4. a 8. třídou. Na celkové neoblibě školy a učení se v českých 8. třídách více než v jiných zemích podílejí chlapci,“ tvrdí odborníci z CERGE-EI Miroslava Federičová a Daniel Münich.

Dodávají také logickou poznámku, že neobliba školy je také často přímo úměrná výsledkům. Nejméně oblíbená je u žáků s nejhoršími výsledky. Ale nejde jen o tento faktor, byť to podle nich se selekcí na víceletá gymnázia nesouvisí.

„Ačkoli je neobliba školy na víceletých gymnáziích významně nižší než na základních školách, i tak je vysoce nad průměrem sledovaných zemí,“ vysvětlili.

Nejspokojenější žáci jsou v Indonésii

Zmínění autoři studie se v ní podrobně zabývali oblibou školy a učení se matematice u žáků 4., 8., 9. a 10. tříd. Šlo o to, jak své subjektivní vnímání vyjadřují v aktuálních mezinárodních průzkumech.

Mezinárodní šetření PISA 2012 ukázalo, že z celkem 64 zúčastněných států je největší podíl šťastných školáků v Indonésii, Albánii a Peru (96, 94 a 94 procent). Naopak nejnižší podíl takových žáků vykazují Jižní Korea, Česko a Slovensko (60, 63 a 64 procent).

Značné rozdíly mezi dívkami a chlapci

Průzkum ukázal, že průměrná obliba školy mezi českými žáky 4. tříd je výrazně podprůměrná, a je dokonce nejnižší ze všech uvedených zemí. Obliba v 8. třídách v Česku pak ještě dále klesá, horší situace už je jen ve Slovinsku a na Slovensku.

O něco lepší situace je na prvním stupni v oblibě matematiky. Zde je tuzemská situace srovnatelná s průměrem ve sledovaných zemích. Ovšem na druhém stupni škol obliba matematiky mezi českými žáky prudce klesá, takže v 8. třídách je již jedna z nejnižších.

Obliba školy je všeobecně vyšší u dívek, a to na obou stupních. „Je patrné vyšší zastoupení chlapců, a to výrazné, ve skupině vykazující nejnižší oblibu školy. V rámci všech zemí je v této skupině podíl chlapců 70 procent. Česko se od průměru ostatních zemí odlišuje v tom, že chlapci jsou nadprůměrně koncentrováni ve skupině, která má školu velmi nerada, a dívky naopak ve skupině, která má školu velmi ráda,“ konstatují autoři studie.

Vliv má i vzdělání rodičů

Svou roli při oblibě školy hraje i nejvyšší dosažené vzdělání obou rodičů. Zatímco ve 4. třídách ještě hraje vzdělání rodičů roli velmi malou, v 8. třídách neobliba školy roste s klesajícím vzděláním rodičů. Nezanedbatelné nejsou ani školní úspěchy žáků, metody výuky či obliba učitelů.

Název CERGE-EI je zkratka Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání a Národohospodářského ústavu. Funguje jako pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám