Hlavní obsah
Profesor Maršala při operaci miniaturního prasete. Ilustrační foto Foto: Akademie věd ČR

Češi se podílejí na metodě, která může pomoci lidem s ALS

Týmu vědců pod vedením Slováka Martina Maršaly z Kalifornské univerzity v americkém San Diegu se povedlo vyvinout a zdárně otestovat novou operačně-aplikační metodu, která by v budoucnu ve spojení s genovou terapií mohla zpomalit postup amyotrofní laterální sklerózy (ALS). Na výzkumu spolupracovali i odborníci ze dvou ústavů Akademie věd ČR.

Profesor Maršala při operaci miniaturního prasete. Ilustrační foto Foto: Akademie věd ČR
Češi se podílejí na metodě, která může pomoci lidem s ALS

Amyotrofní laterální skleróza je degenerativní onemocnění nervů a svalů, s nímž bojoval britský fyzik Stephen Hawking či tuzemský politik Stanislav Gross.

Unikátní léčebná metoda takzvané subpiální aplikace (injekce se aplikuje rovnou pod měkkou plenu centrální nervové soustavy, CNS) spočívá v podání genové terapie, která je schopná utlumit zmutovaný gen – superoxid dismutázy SOD1 – vyvolávající ALS. A to právě přímo pod měkkou plenu CNS, aniž by mozek či míchu jakkoli narušila.

Dlouhodobé oddálení příznaků nemoci u myší

Důležitou roli ve výzkumu měli Štefan Juhás, Jana Juhásová a Helena Skalníková-Kupcová z Centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově, které již deset let spolupracuje s americkou Neuroregeneration Laboratory na Kalifornské univerzitě.

„Výzkum na myších modelech ukázal, že jednorázová subpiální injekce genové terapie v úrovni krční a bederní míchy u dospělých myší těsně před očekávaným vypuknutím onemocnění ALS způsobí dlouhodobé oddálení příznaků nemoci. Genová léčba aplikovaná po vypuknutí nemoci zamezuje dalšímu zhoršování choroby,“ okomentoval nadějné výsledky košický rodák Martin Maršala.

Jak potlačit imunitní reakci zvířat?

Pro testování nové techniky bylo kvůli podobnosti s míchou lidí vybráno liběchovské miniaturní prase. To podle vědců představuje velký zvířecí model, který je zásadním krokem před zahájením klinických zkoušek u lidských pacientů.

Aby byl chod experimentů příznivý, bylo třeba potlačit vlastní imunitní reakci zvířat vhodným imunosupresivem. Úspěšnou přípravou polymerních mikrosfér s řízeným uvolňováním aktivní látky se zabývala Hana Studenovská z oddělení Biomateriálů a bioanalogických systémů vedeného Vladimírem Proksem z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Výsledky výzkumu nyní publikoval prestižní vědecký časopis Nature Medicine.

Může se hodit:
Termíny jarních prázdnin v roce 2020 ve všech regionech ČR: Jarní prázdniny 2020
Šest prodloužených víkendů: Jak vychází svátky v roce 2020
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků