Hlavní obsah
Tunel stávajícího evropského urychlovače LHC v CERNu ve švýcarské Ženevě. Ilustrační foto Foto: FJFI ČVUT

CERN představil vizi urychlovače částic nové generace

Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem ve švýcarské Ženevě představila vizi nového částicového urychlovače. Má být umístěn v kruhovému tunelu o obvodu 100 kilometrů a svou činnost by mohl zahájit od roku 2040, jak informovala agentura AP.

Tunel stávajícího evropského urychlovače LHC v CERNu ve švýcarské Ženevě. Ilustrační foto Foto: FJFI ČVUT
CERN představil vizi urychlovače částic nové generace

Nový urychlovač má být mnohem větší a výkonnější než stávající Velký hadronový urychlovač (LHC), který je největším zařízením svého druhu na světě. Ten inovativní by měl odhalit další tajemství hmoty a vesmíru.

LHC tvoří kruhový tunel o délce „jen“ 27 kilometrů, umístěný v hloubce 50 až 150 metrů pod zemí. Nachází se na území mezi pohořím Jura ve Francii a Ženevským jezerem ve Švýcarsku. Umožňuje uskutečnit srážky částic o rekordní síle 17 teraelektronvoltů (TeV).

První fáze: srážeč za miliardy eur

Představitelé laboratoře CERN doufají, že 22 členských států organizace během nejbližších let rozhodne o projektu, jenž má započít vybudováním srážeče elektronů a pozitronů za zhruba devět miliard eur (přibližně 230 miliard korun).

V druhé fázi by měl budoucí kruhový srážeč částic (Future Circular Collider, FCC) ve stejném tunelu zahrnovat též takzvaný supravodivý protonový stroj za asi 15 miliard eur (necelých 385 miliard Kč). Ten by měl svůj provoz zahájit v roce 2050.

V poslední fázi by měl vzniknout nový prstencový protonový urychlovač umožňující vyvinout sílu až 100 teraelektronvoltů (TeV).

CERN připustil, že není možné přesně říct, jaké přínosy by mohlo mít nové zařízení pro svět. Zdůraznil však, že objev elektronu v roce 1897 vedl ke vzniku elektronického průmyslu, který nyní do světové ekonomiky přispívá ročně třemi biliony dolarů (asi 67 bilionů korun).

Potvrzení Higgsova bosonu

Hlavním posláním LHC bylo potvrdit existenci Higgsova bosonu. Jde o součást takzvaného standardního modelu částicové fyziky, která dle řady vědců hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních elementárních částic.

Poprvé Higgsův boson předpověděl roku 1964 britský fyzik Peter Higgs, který rozpracoval myšlenky s Philipem Andersonem a nezávisle několika dalšími odborníky. V červenci 2012 byl v Ženevě objeven nový boson, jehož vlastnosti jsou konzistentní právě s Higgsovým. Objevu se dosáhlo právě díky parametrům urychlovače LHC.

Nový nejvýkonnější urychlovač částic na světě by rádi vybudovali i Číňané, jak bylo oznámeno loni v listopadu. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků