Článek
„Podle podobných nálezů na Moravě lze usuzovat, že šlo o zobrazení ženy. Šance, že najdeme na zkoumaném nalezišti další fragmenty sošky, je velmi malá,“ předjímá archeolog jičínského muzea Jiří Unger.
Srovnání jičínského nálezu s Věstonickou venuší, což je nejstarší keramická soška na světě z doby okolo 30 tisíc let před naším letopočtem, plyne pouze z možné podoby obou nálezů.
Věstonickou venuši původně zdobila pírka ptáka, myslí si vědci
„Rozdíl jak časový, tak kulturní mezi oběma soškami je obrovský. Antropomorfní neolitické sošky jsou na našem území nacházeny především na Moravě v prostředí kultury s moravskou malovanou keramikou, v Čechách jsou známy asi čtyři desítky různých torz a fragmentů, nazývaných někdy neolitické venuše,“ doplnil Unger.
Část plastiky jičínské venuše s vyznačenou možnou původní podobou
Další nálezy včetně žárového pohřebiště
Nálezem „Jičínské venuše“ archeologické objevy záchranného výzkumu pravěkého sídliště na místě budoucí stavby zdaleka neskončily. „Podařilo se zmapovat půdorysy dvou neolitických dlouhých domů, přidružené zásobní a odpadní jámy,“ popisuje Unger.
Výběr archeologických objevů roku 2021. Od prstenu proti kocovině až po největší egyptské město
Zbytky objevených dílen na výrobu kamenných nástrojů vydaly nedodělky seker, ručních mlýnků nebo brousků. „Soubor nalezených artefaktů zprostředkovává ucelený pohled do jednotlivých fází tehdejšího výrobního procesu,“ podotkl Unger.
Světlo světa po tisících letech spatřilo i žárové pohřebiště z přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné.
Jeden z nalezených žárových pohřbů
„Konkrétně jde o slezskoplatěnickou kulturu z doby od 800 do 450 let před Kristem. Doposud bylo odkryto šest hrobů, které jsou tvořeny souborem různého počtu keramických nádob, z nichž obvykle jedna sloužila jako urna, kam byl vsypán popel zemřelého. Ostatní nádoby zřejmě obsahovaly potravinové milodary, nebo byly použity při pohřebních rituálech,“ přiblížil Unger.
Archeologické naleziště s patrnými zbytky tzv. dlouhých domů
Nálezy v místě připravovaného nemocničního pavilonu patří do stejného časového období jako artefakty objevené před zahájením stavby sousední lékárny a vjezdu do areálu nemocnice.
„Pokud nové nálezy zkombinujeme se staršími z okolí nemocnice, tak vidíme poměrně rozsáhlou vesnici z mladší doby kamenné a pohřebiště kultury popelnicových polí,“ míní Unger.
Velmož z Velké Moravy byl parádník, zjistila vědecká rekonstrukce
Objevy jičínských archeologů včetně těch nejnovějších z naleziště budoucího multifunkčního pavilonu hodlá Regionální muzeum a galerie v Jičíně představit veřejnosti letos od 11. března do 17. dubna.
Jedna z neolitických jam s dochovanými nádobami
Jeden z posledních nálezů sošky označované za neolitickou venuši našli archeologové v roce 2007 v Mašovicích na Znojemsku. Plastika ženy z části poskládaná z objevených fragmentů měřila okolo půl metru a velikostí představovala největší pravěkou ženskou sošku ve střední Evropě.
Mašovická venuše, jak nález archeologové pojmenovali, se od mnohem starší Věstonické (venuše) liší tvarem těla. Na rozdíl od baculaté sošky, klasického symbolu hojnosti, objevené v roce 1925 mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem, znázorňuje štíhlou ženskou postavu. Oproti podobným nálezům je navíc dutá.