Přítomnost nelegální drogy byla nečekaná, protože místa, kde vědci na východním venkovském pobřeží Suffolku sbírali své vzorky, byla „na míle vzdálená” od kteréhokoli velkého města, jak poznamenal hlavní autor studie, vycházející z příslušného výzkumu, Thomas Miller z londýnské vysoké školy King's College.

„I když víme, že jsou v našich řekách farmaka, pesticidy a další chemické látky, většina studií na světě se nezaměřuje na to, co je v tělech volně žijících živočichů,” uvedl Miller.

Loňská studie: Úhoře v evropských řekách ohrožuje kokain, týká se to i Vltavy

Léky, drogy a další chemikálie, které končí v odpadním systému, dělají už dlouhé roky těžkou hlavu vládním regulačním orgánům i vědcům. Při nízkých koncentracích, v nichž se obvykle do vodních toků dostávají, není pravděpodobné, že by tyto látky jakkoli ovlivňovaly lidské zdraví. Ale jejich přítomnost se dá jen těžko pomíjet.

Nedávné obavy týkající se plastových odpadů v řekách a oceánech pomohly soustředit pozornost na živočišné druhy, které v těchto vodách žijí – a stávají se obětí jejich znečišťování.

Minulý měsíc vědci pracující na jiném projektu našli malý potok v Belgii, který je tak vysoce znečištěný, že by jeho voda nejspíš mohla fungovat jako pesticid. V roce 2016 odborníci našli doslova koktejl léků, včetně antidepresiva Prozac, v těle lososů v Pugetově zálivu u pobřeží amerického Seattlu.

Rizikem spíše pesticidy

Tým pracující na výzkumu říčních krevet zmínil, že zdroj drogy se mu nepodařilo zjistit a že nízká koncentrace kokainu má jen malý potenciál způsobit nějaké následky.

Avšak jiné látky, které vědci v tělech krevet našli – včetně v Evropě již zakázaného pesticidu fenuron – by mohly představovat ekologické riziko či možné ohrožení pro volně žijící zvířata.

Vědci provedou další výzkumy s cílem zjistit účinky chemikálií, aby bylo možné lépe pochopit jejich rizika. Podle Millera by se podobné bádání mělo dělat mnohem častěji, abychom získali lepší přehled o následcích znečištění pro přírodu.

Díky předchozímu zkoumání už vědci zjistili, že některé druhy farmakologického znečištění ovlivňují chování lososů a krevet.

„Musíme se více soustředit na následky ‚neviditelného' chemického znečištění – například v podobě léků či drog – pro zdraví volně žijících zvířat. Zjištěné údaje pak mohou posloužit jako podklady pro úřady a politiky,” doplnil v prohlášení spoluautor Millerovy studie Nic Bury ze Suffolkské univerzity.

Než začnou jednat regulační orgány, může se veřejnost snažit sama zmírnit přítomnost léků ve vodních tocích, a to třeba vracením nespotřebovaných či prošlých léčiv do lékáren.