Pokud se výprava zdaří, stane se Izrael po Rusku, Spojených státechČíně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně dosedla na Měsíc. Berešit bude zároveň nejmenším a nejlevnějším zařízením, jaké tam kdy přistálo.

Z oběžné dráhy letí sama

Projekt se snaží být finančně úsporný, na což odkazuje i letový plán. Sonda byla na palubě Falconu 9 z finančních důvodů sekundárním nákladem, hlavní úložná kapacita byla vyhrazena pro indonéský komunikační satelit PSN-6. Jako sekundární náklad byl na palubě spolu s izraelským přístrojem také experimentální satelit amerického letectva.

Raketa Falcon 9 vynesla izraelský aparát jen na oběžnou dráhu kolem Země, odkud se pak sonda vydává k Měsíci s pomocí vlastních motorů.

První stupeň nosné rakety Falcon 9 po vyhoření a odpojení úspěšně přistál na prámu Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu, v budoucnu bude opět použit k dalšími startu. Tento konkrétní stupeň využila SpaceX prozatím ke třem letům.

Samotná sonda izraelské organizace SpaceIL má nejméně šestkrát obletět Zemi a na Měsíci by měla přistát 11. dubna (tehdy se o to alespoň poprvé pokusí), konkrétně v oblasti Mare Tranquillitatis, což je měsíční moře nacházející se ve východní části přivrácené strany našeho přirozeného souputníka.

Na Měsíci přežije maximálně tři dny

Izraelské zařízení má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoké a stojí na čtyřech nohou. Aparát, který má 600 kilogramů, bude zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

„Jakmile přistane, bude přístroj zcela samostatný. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa,“ řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.

Sonda sice není vybavena koly či pásy, které by jí umožnily volný pohyb po povrchu, přesun ale může provést pomocí skoku po krátkém zažehnutí motorů. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení Berešitu, takže je podle médií pravděpodobné, že SpaceIL nakonec skok neuskuteční.

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho mráz během lunární noci.

Izraelský projekt započal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Avšak jak již Novinky informovaly, SpaceIL získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).