Francisco Sanchez-Bayo z australské University of Sydney a Kris Wyckhuys z čínské Akademie zemědělských věd v Pekingu ve studii pro časopis Biological Conservation tvrdí, že dvě pětiny druhů hmyzu zažívají početní úbytek a třetina je ohrožena.

Nejvíce jsou podle studie postiženi právě motýli, včely, vosy, čmeláci, noční můry a vrubounovití, kteří zajišťují likvidaci mrtvol, zdechlin a hnijících rostlin.

Za sto let nebude žádný hmyz.Francisco Sanchez-Bayo, vědec

Celková masa hmyzu se prý během posledních 25 až 30 let zmenšovala o 2,5 procenta ročně. Tempo zániku hmyzu je podle obou vědců osmkrát vyšší než u savců, ptáků či plazů.

„Je to velmi rychlé. Za deset let budete mít o čtvrtinu hmyzu méně, za padesát let zůstane jenom polovina a za sto let nebude žádný,“ prohlásil podle deníku The Guardian Sanchez-Bayo a dodal: „Pokud se nepodaří zastavit ztrátu hmyzích druhů, bude to mít katastrofické následky jak pro planetární ekosystémy, tak pro přežití lidstva.“

Cíl autorů: „Probudit lidi“

Ve studii Sanchez-Bayo podle časopisu The New Scientist prohlašuje: „Důsledky, které to bude mít pro ekosystémy planety, jsou katastrofální, protože hmyz je základem mnoha světových ekosystémů.“

ČTĚTE TAKÉ
Prales na Portoriku ztratil motýly a chřadne dál

Sanchez-Bayo se snažil hájit neobvyklé, téměř apokalyptické vyznění studie. „Opravdu jsme chtěli probudit lidi,“ řekl. Na obhajobu své práce dodal, že „když vezmete v potaz, že za 25 až 30 let zmizelo 80 procent biomasy hmyzu, je to silný důvod ke znepokojení“.

Přidal i osobní zkušenost z dovolené, kdy najel 700 kilometrů po venkovské Austrálii. Přitom prý ani jednou nemusel čistit skla od hmyzu. „Před lety jste to museli dělat pořád,“ připomněl.

Práce obou autorů, označovaná za první globální přehled o situaci hmyzu, vychází z výsledků 73 studií zveřejněných za posledních čtyřicet let.

V tropech je možná ještě hůř

Kritici studie ale poukazují na to, že oba autoři vycházejí téměř výlučně z dílčích prací o situaci hmyzu v Evropě a Severní Americe. To ale přiznávají i Sanchez-Bayo a Wyckhuys, kteří se hájí tím, že tyto dvě části světa mají nejdůkladnější záznamy o stavu hmyzu.

Co vše ho vlastně ničí:
Hlavní příčinou poklesu početních stavů hmyzu je ztráta prostředí, v němž žije.
Hmyzí druhy silně ohrožuje i znečištění zbylého životního prostředí pesticidy a hnojivy, které používají zemědělci.
Podíl na úpadku početních stavů hmyzu mají také emise z továren a měst.
Nelze opomíjet ani vliv různých parazitů a nemocí. Stačí připomenout roli varoázy, která decimuje včely.
Svou roli sehrávají i klimatické výkyvy: hmyz v tropech je prý méně odolný vůči změnám teplot.
Zdroj: New Scientist

Obhájci výzkumu ale tvrdí, že to jen podtrhuje dramatičnost situace. „Situace bezobratlých v tropech je nyní horší než v mírném pásmu,“ tvrdí ekoložka Georgina Maceová z britské University College London. Podle ní studie může dokonce „podceňovat situaci v tropech“.

Hmyz je nejrůznorodější druh živočichů na Zemi. Pokud jde o hmotnost, převyšuje lidstvo sedmnáctinásobně. Je nezbytný pro všechny druhy ekosystémů, ať už kvůli opylování, recyklování živin, nebo jako potrava pro jiná zvířata.