Vědci upozornili, že fytoplankton na povrchu moře absorbuje a odráží sluneční záření. To dává oceánům současný modrozelený odstín, píše agentura Reuters.

Fytoplankton je planktonní společenství jednobuněčných fotosyntetizujících mikroorganismů, které obývají vodní sloupec veškerých přírodních i umělých nádrží. Hlavními složkami fytoplanktonu jsou řasy, sinice a někteří prvoci se schopností fotosyntézy.

Vzrůstající teploty a kyselost však podle informací z odborného časopisu Nature Communications způsobí, že množství fytoplanktonu bude klesat, což podstatně změní barvu oceánů kvůli nižší absorpci slunečního jasu.

Za předpokladu oteplení oceánů o 3 °C

Tím pádem se ve výsledku v průběhu následujících 80 let některé části oceánů zbarví do tmavě modra, jiné do tmavě zelena.

„Tato změna ale pravděpodobně nebude viditelná pouhým okem,“ řekla zpravodajské stanici BBC vedoucí autorka studie Stephanie Dutkiewiczová z MIT.

Vědci své experimenty založili na předpokladu, že do roku 2100 teplota oceánů stoupne o tři stupně Celsia.

Měření teplot vzduchu:
Posledních pět let bylo nejteplejších v historii, oznámila NASA

Podle tiskové zprávy institutu MIT by barvu moří mohly změnit i úkazy El NiñoLa Niña. El Niño je původní název jevu, který má za následek zeslabení studeného oceánského Peruánského (Humboldtova) proudu a s tím související oteplení tamních vod.

Když tóny ladí, blíží se katastrofa. Takový je úkaz El Niño

Existuje i soubor událostí s označením El Niño/Jižní oscilace. Jde o přírodní klimatické kyvadlo, které vychyluje teploty v tropickém Pacifiku buď do chladné (La Niña), nebo teplé fáze (El Niño). Výkyvy se proměňují od malých do extrémních hodnot, přičemž jejich extrémní hodnoty silně ovlivňují globální klima. Způsobuje např. sucho v Asii a Austrálii, a naopak ve stejné době povodně v Jižní Americe.