„Déšť ledových částic by každých 30 minut dokázal naplnit plavecký bazén olympijských rozměrů,“ cituje agentura Reuters vědce Jamese O´Donoghua z NASA.

Saturnovy prstence se skládají hlavně z ledových částic o velikostech v rozmezí od mikroskopického prachu až po několikametrové „balvany“. Česká astronomická společnost navíc nedávno upozornila na nový poznatek, že voda v Saturnových prstencích i měsících je podobná té pozemské.

ČTĚTE TAKÉ:
Voyager 2 úspěšně pronikl do mezihvězdného prostoru. Jako druhý lidský přístroj v historii

Na prstencové částice působí hned několik sil. Gravitační síla Saturnu je chce přitáhnout směrem k planetě, zatímco jejich orbitální rychlost se je snaží vymrštit do vesmíru.

Drobné částice rovněž mohou získávat elektrickou energii od Slunce nebo z plazmových mraků. Agentura Reuters doplňuje, že takto nabité částice jsou pak také ovlivněny magnetickým polem Saturnu. Vše na sebe tedy vzájemně působí a v důsledku to zapříčiňuje postupný úbytek prstencové hmoty.

Kdy prstence vznikly?

Podle výzkumníků každopádně rychlost ztráty planetárních prstenců znamená „nejhorší možný scénář“ pro trvanlivou existenci daných útvarů.

Severní polokoule Saturnu s šestiúhelníkovým bouřkovým útvarem kolem pólu

Severní polokoule Saturnu. Ilustrační snímek

FOTO: NASA

Astronomové dlouho nevěděli, jestli se Saturn vytvořil spolu s prstenci, nebo zda je planeta získala až později. Nový výzkum podle serveru Phys.org upřednostňuje druhou možnost, což naznačuje, že je nepravděpodobné, že by byly starší než 100 milionů let.