Blížící se konec mise se kvůli tenčícím se zásobám paliva na sondě už nějakou dobu očekával. Ve středu a ve čtvrtek tento týden již Dawn nenavázala naplánované spojení s komunikační sítí NASA Deep Space Network (DSN).

Sonda je prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.

Krátce poté, co tým expertů eliminoval jiné možné příčiny promeškaného spojení, dospělo vedení mise k závěru, že aparát zcela vyčerpal svou pohonnou hmotu – hydrazin.

Díky hydrazinu udržovala sonda svou orientaci. Bez něj už Dawn nedokáže nechávat antény nasměrované k Zemi a komunikovat s řídícím centrem mise. Není ale ani schopna obracet solární panely ke Slunci, aby se mohly dobíjet baterie.

Možné oceány na trpasličích planetách

Sonda byla do vesmíru vypuštěna 27. září 2007. Podle NASA na své výpravě urazila (poháněna iontovými motory) celkem kolem 6,9 miliardy kilometrů. K prvnímu cíli mise, planetce Vesta, druhému největšímu tělesu pásu asteroidů, dospěla 16. července 2011. Další rok agentura NASA zveřejnila video s touto planetkou. [celá zpráva]

Povrch planetky Vesta

Povrch planetky Vesta

FOTO: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kolem ní obíhala do září následujícího roku, než se vydala k největšímu tělesu pásu asteroidů, trpasličí planetě Ceres, k níž dorazila 6. března 2015. [celá zpráva]

ČTĚTE TAKÉ:
Trpasličí planeta Ceres odhaluje svá tajemství

Dawn na své vědecké vesmírné pouti zaznamenala několik prvenství. U Vesty se stala prvním přístrojem obíhajícím těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Pak se u Ceresu jako první usadila na oběžné dráze kolem nějaké trpasličí planety. Tím se zároveň stala prvním aparátem vyrobeným lidmi, který obíhal kolem dvou cílových těles ve vesmíru.

Obě polokoule trpasličí planety Ceres

Obě polokoule trpasličí planety Ceres

FOTO: NASA

Sonda svůj úkol splnila, když na Zemi poslala množství snímků a údajů, které vědcům poskytly cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy. Podle NASA Dawn mimo jiné posílila myšlenku, že na trpasličích planetách mohly být po významnou část jejich historie oceány, a možná ještě jsou. Na Ceresu totiž objevila v nepatrné hloubce pod povrchem zmrzlý vodní roztok.

„Tyto studie podporují představu, že vodní led se oddělil od horniny v rané fázi vývoje trpasličí planety Ceres, kdy se vytvořila vrstva kůry bohatá na led, který zůstal v blízkosti povrchu po celou dobu historie sluneční soustavy,” uvedla tehdy Carol Raymondová z NASA, která se na misi Dawn podílela.

Jak podotýká Česká astronomická společnost, přítomnost vodního ledu na jiných planetárních tělesech je důležitá, jelikož jde o nezbytnou ingredienci pro výskyt života v podobě, v jaké jej známe na Zemi.

Zastoupení vodíku jeden metr pod povrchem Ceresu

Zastoupení vodíku jeden metr pod povrchem Ceresu

FOTO: NASA/JPL-Caltech/UCLA/ASI/INAF

Detailní zkoumání Ceresu také ukázalo, že nemá s planetkami v oblasti mnoho společného, mohl se tedy do ní dostat zvenčí. Astronomové předpokládají, že pochází z takzvaného Kuiperova pásu, což jsou planetky, které se nacházejí až za Neptunem, poslední planetou sluneční soustavy. Ceres tak zřejmě z našeho hvězdného sytému skutečně není. [celá zpráva]

Dawn bude podle NASA Ceres oblétat ještě minimálně 20 let. Vědci si jsou však na 99 procent jistí, že tam na oběžné dráze vydrží přinejmenším 50 let.