Informace o výdajích na vzdělávání vyplývají ze studie, kterou OECD v úterý zveřejnila na svých internetových stránkách. Srovnávají se výdaje na vzdělání, do nichž se počítají peníze ze státních i soukromých zdrojů.

V roce 2015 dala Česká republika na vzdělání 3,8 procenta HDP, zatímco průměr OECD činil pět procent. Menší podíl investovalo jen Irsko, Maďarsko a Lucembursko. Na čele statistiky jsou Norsko, Nový Zéland, Británie, Kolumbie a Chile (více než šest procent).

Malé výdaje na žáka

Mezi roky 2010 a 2015 se nicméně celkové výdaje na vzdělávací instituce v ČR zvýšily o sedm procent. Počet studentů v primárním a sekundárním školství (ZŠ a SŠ) přitom klesl o tři procenta a v terciárním školství (VŠ) o 13 procent. Tím výdaje na studenta vzrostly v primárním a sekundárním školství o deset procent a v terciárním školství o 22 procent.

Navzdory tomu ale Česko za většinou zemí OECD nadále zaostává. Roční výdaje na žáka ve vzdělávacích institucích od primárního po terciární vzdělání jsou v ČR 7919 dolarů (175 300 Kč), což je v organizaci takřka nejméně. Za námi už jsou jen Lotyšsko, Polsko, Litva, MaďarskoTurecko.

Potvrzují se tím obdobná zjištění například jednoho z předchozích zjišťování výdajů států OECD na vzdělání, které bylo představeno před dvěma roky. Studie tehdy operovala s rokem 2013. [celá zpráva]

Z jiných statistik, a to z loňska, zase vyplynulo, že je učitelská profese u nás finančně ohodnocena mezi zeměmi OECD zcela nejhůře. Organizace poté platy českých kantorů kritizovala. [celá zpráva]

Ty se ale mají nadále zvyšovat, byť se mnohým nelíbí, že nakonec až od začátku příštího roku, nikoli již nyní od září. [celá zpráva]