Z minulosti jsou známé poznatky o křížení zástupců homo sapiens jak s denisovany, tak s neandertálci, avšak nikoli mezi těmito dvěma druhy.

„Je to poprvé, co jsme objevili přímého potomka obou těchto skupin,” řekla Viviane Slonová z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v německém Lipsku, který se na výzkumu podílel. Podle ní se dávno předpokládalo, že se obě skupiny také dostávaly do intimního styku, zatím ale chyběl důkaz.

Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě.Svante Pääbo, švédský vědec

Nový objev vychází z nálezu půldruhého centimetru dlouhé kůstky, u níž výzkumníci nemohli na první pohled říci, zda patří hominidovi (jedinec z čeledi lidí), nebo zvířeti.

Materiál se našel v roce 2012 v jeskyni v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic mezi Ruskem a Mongolskem. Podle vědců patřila kůstka dívce ve věku nejméně 13 let. Buď šlo o část stehenní či pažní kosti, nebo holeně.

Zde můžeme vidět fragment kůstky dcery neandertálky a denisovana.

Kůstka se našla v jeskyni Denisova, která už vydala jiná svědectví o existenci druhu pralidí, jimž byl podle toho přiřazen jejich název. Analýzou posledního nálezu se podařilo rozlišit chromozomy, které dívka zdědila po svém otci a matce.

Neandertálci vyhynuli dříve

„Nejprve jsem si myslel, že v laboratoři došlo k chybě,” poznamenal švédský badatel Svante Pääbo, který se výzkumem denisovanů podrobněji zabývá. Když opustili Afriku, rozptýlili se neandertálci po Evropě a západní Asii, zatímco denisované se přestěhovali do východní Asie.

„Neandertálci a denisované možná neměli mnoho příležitostí se potkat, ale když už k tomu došlo, nezdá se, že by proti sobě měli nějaké předsudky,” dodal s humorem.

„Museli mít mnohem častější styk, než jsme předtím předpokládali, jinak bychom neměli takové štěstí,” uvedl.

ČTĚTE TAKÉ:
Zkamenělý lidský prst mění dějiny šíření lidstva z Afriky

Druh homo se před 400 až 500 tisíci lety rozdělil na denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí. Neandertálci vyhynuli asi před 40 tisíci lety, denisované zhruba před 30 tisíci, v obou případech z dosud nejasných důvodů.

Své stopy ale díky křížení zanechali i v genetické výbavě moderních lidí. Například asi pět procent genomu dnešních původních obyvatel Austrálie či lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí právě od denisovanů. Ostatní lidé s výjimkou černochů mají zhruba ze dvou procent genom neandertálců.