Neandertálci tvořili jeskynní malby a možná přemýšleli trochu jako my, zjistili vědci

Výzkumníci z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku a Southamptonské univerzity v Británii získali loni přístup mimo jiné do jeskyní La Pasiega v severošpanělské provincii Kantábrie, Maltravieso v Extremaduře a andaluských jeskyní Ardales nedaleko Málagy.

Nalezli tam jeskynní umění, a to včetně vyobrazení zvířat, geometrických tvarů a obrysů rukou. Jejich úkolem bylo sebrat vzorky, aby mohli přesně datovat jejich staří.

Vědci na analýzu použili speciální datovací technologii, identifikaci objektů neandertálského původu podle nich často omezují právě nepřesné datační techniky. Objevené kresby jsou dle jejich výpočtů staré nejméně 64 tisíc let, vznikly tím pádem zhruba 20 tisíc let před příchodem Homo sapiens sapiens, člověka dnešního typu.

„Před 60 tisíci lety byl ve Španělsku jediný lidský druh – neandertálci. Moderní lidé jako my přišli na Pyrenejský poloostrov před 40 tisíci lety,“ potvrdil podle agentury AP vedoucí výzkumu Dirk Hoffmann z Institutu Maxe Plancka. Poté ještě nějakou dobu žili vedle sebe.

„Ve španělských jeskyních jsou například zvířecí obrazy. Nevíme, o jaký druh zvířete jde, malba je poněkud vybledlá, lze však identifikovat přední část a hlavu zvířete, dále nohy, uši – a nahoře spoustu červených bodů,“ popsal.

Je jasně vidět, že útvary a symboly jsou na stěnu naneseny záměrně. Tedy nikoli náhodné rozmístění.

V jedné z jeskyní archeologové objevili proděravěné mušle a pigmenty barev staré minimálně 115 tisíc let. Na základě toho tvrdí, že schopnost symbolického myšlení byla vlastní již společnému předkovi člověka rozumného a neandertálce, žijícímu před půlmiliónem let v Africe.

Odborníkům se díky uhličitanovému povlaku na barevných pigmentech nicméně podařilo určit jen stáří kontur rukou a geometrických linií. Zobrazení zvířat tudíž mohla vzniknout i později.

„Naše výsledky datace ale každopádně ukazují, že jeskynní umění v těchto španělských lokalitách je mnohem starší, než se dosud předpokládalo," poznamenal podle AP spoluautor studie Alistair Pike ze Southamptonské univerzity.

Zprávy publikované minulý týden v časopisech Science a Science Advances tedy naznačují, že neandertálci používali komplexní symbolické komunikační systémy.

Zmíněné 115 tisíc let staré nálezy mušlí a barev jsou navíc asi o 20 až 40 tisíc let starší než srovnatelné artefakty v Africe nebo západní Asii, které jsou přičítány Homo sapiens. Na základě toho všeho španělsko-němečtí vědci věří, že neandertálci a Homo sapiens jsou z hlediska mentálních schopností „rovnocenní“.

Touto hypotézou se dlouhodobě zabývá i badatel João Zilhão z Univerzity v Barceloně. Nyní cítí určité zadostiučinění.

Ředitel Institutu Maxe Plancka Jean-Jacques Hublin, který se osobně na výzkumu nepodílel, podle magazínu Science sice souhlasí, že byli neandertálci kognitivně vyvinutější, jinak ale nadšení trochu krotí. Jejich kulturní úspěchy jsou podle jeho slov nesrovnatelné s těmi, jakých dosáhl moderní člověk.

„Jaký je cíl? Prohlásit, že byli stejní jako moderní lidé? K tomu máme opravdu ještě daleko,“ cituje odborný magazín Hublina.

Obecně někteří vědci nový objev hodnotí pozitivně, jiní jsou zdrženlivější. Nabízí se prý kupříkladu otázka, zda červené barvivo v jeskyních nemohlo vzniknout přirozeně. Proto by možná bylo žádoucí zopakování testů i v další laboratoři.

Studie našich předchůdců samozřejmě ani zdaleka nekončí. Máme tu ale očividný posun. Duševní práce jakožto tvorba symbolických vyjádření skrze malbu se doteď připisovala výhradně člověku rozumnému, Homo sapiens.

Zajímavý je rovněž nedávný izraelský nález nejstarších pozůstatků rodu Homo sapiens mimo Afriku. Stáří fosilie odhadují výzkumníci na 177 až 194 tisíc let. Objev má posunout začátek migrace lidského druhu z Afriky 100 tisíc let do minulosti. Podle dlouhodobého vědeckého konsenzu se moderní lidé objevili v Africe asi před 200 tisíci lety, na další kontinenty se začali šířit před 60 tisíci lety. Toto ale posouvá migraci do období před asi 220 tisíci lety. Nabízí se i teorie, že migračních vln bylo více. Linie Homo sapiens, ze které vznikl člověk dnešního typu (Homo sapiens sapiens), se tak začala dle posledních zjištění vyvíjet před 300 tisíci roky. [celá zpráva]

Už loňský objev pozůstatků lidí v Maroku dokazuje přítomnost druhu Homo sapiens na severozápadě Afriky před 300 tisíci lety. [celá zpráva]

Nadále však platí tvrzení, že neandertálci, kteří se vyskytovali po celé Evropě a Asii přibližně 360 tisíc let, nezaznamenali zdaleka takový vývoj, jaký jsme my dokázali během výrazně kratší doby.