Lékaři si už nějakou dobu uvědomují, že tzv. anticholinergika mohou při užívání poškodit paměťové funkce i pozornost a mohou vyvolat jejich prudké zhoršení zejména v případě starších lidí.

Výzkumníci z UEA upozorňují, že užívání těchto léků už jen po dobu jednoho roku může podstatně - až o třetinu - zvýšit riziko propuknutí demence, a to třeba až o 20 let později.

„Souvislost s demencí narůstá přímo úměrně intenzitě, se kterou jsou pacienti těmto druhům léků vystaveni,“ shrnul George Savva, vedoucí autor studie zveřejněné v British Medical Journal.

Bez rizik u křečí i senné rýmy

Savva proto žádá zpřísnění pravidel pro předepisování těchto léků. Dopady anticholinergik jsou totiž významné vzhledem k tomu, jak široce jsou tyto medikamenty používány: i růst rizika o pár procent může totiž znamenat v úhrnu zvýšení počtu případů demence o desetitisíce postižených osob.

Savva a jeho tým odhadují, že pokud jsou závěry jejich studie přesné, vyvine se jen v Británii kvůli současnému relativně volnému režimu předepisování anticholinergik demence navíc zhruba u 20 tisíc pacientů.

Toto je první přesvědčivá ukázka, že užívání anticholinergik mnoho let před odhalením demence může zvýšit její rizikoRob Howard, profesor psychiatrie

Ke svým závěrům dospěli vědci z UEA po zkoumání údajů o předepisování léků pro 40 770 pacientů ve věku 65 až 99 let, jimž byla demence diagnostikována v letech 2006 až 2015, a dále 300 tisíc dalších pacientů v tomto věku, kteří jí netrpěli.

Studie nezjistila zvýšené riziko demence po užívání anticholinergik proti žaludečním křečím či senné rýmě. Naopak nejvyšší růst rizika byl odhalen v případě užívání léků typu oxybutynin a tolterodin na poruchy močového měchýře, dále antidepresiv typu amitriptylin či paroxetin a také léků na Parkinsonovu chorobu, jako je benzatropin a procyklidin.

Ocenění i kritika

Podle Iana Maidmenta z Aston University, který se na studii podílel, šlo obtížně získat experimentální údaje o dlouhodobých dopadech zmíněných medikamentů, protože klinické testy jsou zatím krátkodobé. „Tato studie ukazuje, že některá anticholinergika mohou kromě krátkodobého poškození napáchat dlouhodobou škodu,“ zdůraznil Maidment. „Lékaři, zdravotní sestry a lékárníci potřebují spolupracovat se staršími lidmi a jejich pečovateli, aby se ujistili, že užívají pouze léky, jejichž přínosy jasně převažují nad poškozením,“ dodal.

„Toto je první přesvědčivá ukázka, že užívání anticholinergik mnoho let před odhalením demence může zvýšit její riziko. Jde o rozsáhlou a velmi dobře provedenou epidemiologickou studii,“ komentoval práci v UEA Rob Howard, profesor psychiatrie na University College London.

Na druhé straně ale zazněla i kritika z nezávislých expertních vrstev: podle nich není správné přímé spojování léků proti depresi se zvýšeným rizikem demence. Už sama deprese je podle názoru těchto kritiků raným příznakem nástupu demence, takže když se rysy dementního procesu objeví po užívání anticholinergik, nemusí je způsobovat přímo tyto léky, soudí.