Zatím je jejich odpovědí akce Hammer čili Kladivo. Vesmírné lodě s devítitunovým nákladem (tzv. impaktory) – anebo rakety s atomovou náloží – by měly vychýlit asteroid z nebezpečné dráhy.

„Pokud je asteroid dost malý a my ho dostatečně včas odhalíme, můžeme to zvládnout pomocí impaktorů. Když ale chceme opravdu rychle změnit rychlost tělesa, není impaktor tak pružný jako jaderná varianta,“ vysvětlil David Dearborn z Lawrence Livermore National Laboratory.

Čím větší, tím lepší

Existence plánů pro akci Kladivo ještě neznamená, že ničivá loď bude někdy postavena. Vědci v NASA odmítli i vypočíst náklady mise. Odvolali se na citlivost cenových informací.

BuzzFeed si tedy vzal za vzor americkou misi OSIRIS-REx, která má v srpnu dorazit k asteroidu Bennu. Tato mise bude stát asi 800 miliónů dolarů. Jedním z výsledků má být získání podkladů pro výpočet trajektorií, po nichž by se impaktory měly v případě ohrožení přiblížit k vesmírnému tělesu. V ideálním případě by po takové trajektorii mělo dorazit hned několik impaktorů před asteroid a pak do něj narazit rychlostí asi 35 tisíc kilometrů za hodinu. Cílem je zpomalit jej tak, aby uhnul z dráhy vedoucí ke střetu se Zemí.

Ilustrace znázorňující misi OSIRIS-REx k asteroidu Bennu

Ilustrace znázorňující misi OSIRIS-REx k asteroidu Bennu

FOTO: Profimedia.cz

„Musíte být opatrní, abyste ho nezpomalili natolik, že by místo do boku Země narazil do jejího středu,“ varoval Dearborn. Je ale obtížné přesně vypočítat, kam a kdy asteroid přesně zamíří, protože jeho dráhu neustále ovlivňuje sluneční vítr i gravitační tah vzdálených těles, jako je Jupiter. To vše neustále narušuje oběžnou dráhu Benna.

Těleso měří asi půl kilometru

Pokud by byla ke zpomalení tělesa použita nukleární či termonukleární nálož, platí samozřejmě, že čím bude silnější, tím lépe. Ale už nynější jaderné hlavice USA stačí podle Dearborna k odvrácení nárazu velkých těles.

Výzva k akci Kladivo zazněla poprvé v roce 2010 ve zprávě americké Národní rady pro výzkum. Ta varovala před hrozbou dopadu dosud neodhalených asteroidů na Zemi. Plán proti Bennuovi má být zveřejněn v květnu na konferenci expertů na asteroidy v Japonsku.

Asteroidy zasahují Zemi po celé 4,6 miliardy let její existence. Jeden z nich o průměru asi deseti kilometrů způsobil před 66 milióny let konec éry dinosaurů, jiný, který dopadl před pěti lety u ruského Čeljabinska, vybil okna na stovky kilometrů daleko.

Bennu má podle BuzzFeedu velikost vesnice, jde tedy o objekt o průměru asi půl kilometru, který váží zhruba 85 miliónů tun. Jeho náraz do Země by vyvolal explozi o síle 1,15 gigatuny výbušnin – dvacetkrát větší než je síla největší vyzkoušené vodíkové bomby.

Pravděpodobnost, že asteroid zasáhne v roce 2135 Zemi, je asi 1 : 2700. V seznamu 73 nebezpečných těles v rejstříku NASA jsou však i takové, u nichž je riziko nárazu 1 : 1600.