Jde o spojení laboratoří, a to jedné pro výzkum použitelnosti a dvou pro práci s virtuální realitou. Ve všech je možné využívat vybavení biometriky, tedy zařízení, která sledují pohyb očí a zařízení pro snímání tepu či teploty. Vybudování a vybavení laboratoří stálo zhruba 33 miliónů korun. Většinu zaplatila Evropská unie, ČZU se podílela šesti milióny.

Zapojení studentů

V laboratoři použitelnosti mohou vědci zkoumat například reakce lidí na různou podobu internetových stránek. A podle toho, jak je lidé vnímají, vytvořit ideální grafiku.

Prezentace práce s virtuální realitou

Prezentace práce s virtuální realitou

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

„Univerzita danou možnost využila při vytváření svých nových webových stránek,” uvedl proděkan Provozně ekonomické fakulty ČZU Roman Kvasnička. Zapojila do toho studenty ze školy, kteří laboratoře využívají při svém studiu.

Deset počítačů v místnosti umožňuje, aby se pokusů zúčastnilo více lidí najednou. Mohou plnit úkoly společně, nebo samostatně. Podle vědců to šetří čas, zároveň je tak možné zkoumat chování lidí i při spolupráci, jako třeba mezi manažery a dalšími pracovníky ve firmách.

Místnost s počítači do pomyslného kruhu, zde je možné individuálně skupině řešitelů zadávat úkoly a sledovat, jak je řeší. Typické využití je modelování spolupráce pracovníků nadnárodních firem, kde v jedné zemi je účtárna, v jiné sklady.

Stanice použitelnosti, místnost s počítači do pomyslného kruhu, kde je možné individuálně skupině řešitelů zadávat úkoly a sledovat, jak je řeší.

FOTO: ČZU

Podle specialisty vědeckého týmu Josefa Pavlíčka by laboratoř mohly v budoucnu využívat například firmy, které vyrábějí stavebnice pro děti nebo montovaný nábytek. Lidé dostanou za úkol výrobek složit a vědci mohou pozorovat, jak se s tím vypořádají. Vše snímají kamery a ze získaných dat se ukáže, zda je u výrobku dobrý návod a produkt lidem vyhovuje.

Simulace cesty na Mars

„Díky virtuální realitě můžeme simulovat prostředí a situace, které jsou špatně dostupné, jako cesta na Mars, či příliš nákladné, jako je model auta budoucnosti, nebo nebezpečné, jako je simulace havárie jaderné elektrárny,” doplnil vedoucí pracoviště Petr Kos.

Lze sledovat i běžné situace, například reakční dobu řidiče, když zjistí, že mu nefungují brzdy nebo když mu do cesty vběhne člověk.

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

Aktivní stereoskopické brýle

Aktivní stereoskopické brýle

FOTO: Kateřina Šulová, ČTK

Laboratoř lidského chování slouží podle Kvasničky hlavně pro výzkum a výuku. Komerčně nyní spolupracuje s pěti firmami, do budoucna by jich mohlo být deset až 15.

Pracoviště, které se očividně osvědčilo, začalo fungovat na konci roku 2015. Novinky o tom tehdy informovaly ještě před zahájením plného provozu, ke kterému došlo v březnu 2016. [celá zpráva]