V souvislosti se stále rostoucí odolností (rezistencí) mikroorganismů vůči antibiotikům uvedená vlastnost medu zajímá vědce čím dál víc.

Protože obsahuje zejména jednoduché cukry, působí med také jako okamžitý zdroj energie. Na druhou stranu právě pro vysoký obsah sacharidů se jeho konzumace ve větším množství nedoporučuje lidem, kteří chtějí zhubnout.

Ve včelím produktu nechybí hned několik důležitých vitamínů, různé bílkoviny a řada důležitých prvků, jako je vápník, fosfor nebo draslík. Není divu, že se o něm často hovoří jako o koktejlu životně důležitých a zdraví prospěšných látek. Lidé med využívají i při předcházení nachlazení, rýmě a zánětům průdušek, často v kombinaci s bylinnými čaji.

Tři ze čtyř zkoumaných porcí medu obsahovaly v měřitelném množství alespoň jeden typ neonikotinoidů.

Již zmiňovanými antibiotickými účinky med posiluje náš imunitní systém. Kromě toho poslouží i při léčbě špatně se hojících poranění kůže, popálenin nebo omrzlin.

Nepřekvapí, že ročně se na světě prodá med v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (32 miliard Kč). Nicméně čerstvá studie ukázala, že ani med nemusí být ušetřen negativních dopadů působení člověka na životní prostředí.

Na scénu se vracejí neonikotinoidy

O vlivu neonikotinoidů na život včel, čmeláků a dalších hmyzích opylovačů se již několikrát psalo. Musíme ale přiznat, že některé výzkumy fakt, že neonikotonoidy hmyzím opylovačům škodí, neprokázaly. „Zdá se, že výsledek ovlivňuje mnoho činitelů, jako je druh zkoumaného hmyzu nebo plodiny,“ píše Daniel Cressey v časopise Nature.

Nový pohled na tuto problematiku přinášejí výsledky výzkumu koordinovaného Edwardem Mitchellem z univerzity ve švýcarském Neuchatelu, otištěné ve vědeckém časopise Science.

Vědci šli na věc nikoli od lesa, ale od úlu. Švýcarští experti vyzvali návštěvníky neuchatelské botanické zahrady, aby jim darovali pro další výzkum med nezakoupený v supermarketech či jiných obchodech. Dobrovolníci získali přímo od místních včelařů v letech 2012–2016 celkem 198 vzorků medu.

Ukázky pocházely nejen ze zemí, které patří ve světovém měřítku mezi jeho největší výrobce nebo vývozce, jako jsou Čína, Turecko, USA, Rusko, Ukrajina či Nový Zéland, ale také z desítek dalších států, mezi nimi byla i Česká republika. V jednotlivých vzorcích odborníci ze země helvétského kříže stanovili koncentrace pěti v zemědělské praxi běžně používaných neonikotinoidů.

Výsledky laboratorních rozborů nevyznívají zrovna povzbudivě. Tři ze čtyř zkoumaných porcí medu doslova z celého světa obsahovaly v měřitelném množství alespoň jeden typ neonikotinoidů. Navíc polovina vyšetřovaných dávek medu v sobě měla více než jeden typ uvedených látek na hubení škodlivého hmyzu (insekticidů).

Polovina vyšetřovaných dávek medu v sobě měla více než jeden typ uvedených látek na hubení škodlivého hmyzu. Ilustrační foto

Polovina vyšetřovaných dávek medu v sobě měla více než jeden typ uvedených látek na hubení škodlivého hmyzu. Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Nejvíce neonikotinoidů prokázali výzkumníci v medu ze Severní Ameriky, kde bylo kontaminováno plných 86 procent vzorků. V Evropě si nejlépe vedl sladký včelí produkt z Finska, severního Portugalska, jižního Španělska, severu Itálie, Makedonie a řeckých ostrovů. Je ale nezbytné říci, že většina vzorků analyzované pochoutky pocházela z doby před prosincem 2013, kdy v Evropské unii začal platit zákaz aplikace tří nejběžnějších neonikotinoidů na kvetoucí rostliny po dobu dvou let.

Člověk není ohrožen

„Skutečnost, že skoro polovina vzorků obsahovala neonikotinoid v koncentraci, v níž může na hmyzí opylovače působit jako nervový jed, nás překvapila,“ přiznává Mitchell.

„Lidé nám totiž na náš výzkum darovali med i z mnoha odlehlých oblastí včetně od pevniny značně vzdálených ostrovů. Musíme totiž brát v úvahu, že i když jsou hladiny pesticidů v medu velmi nízké, bavíme se o chemických látkách, které jsou mimořádně jedovaté. Ve srovnání se známým dichlordifenyltrichloretanem (DDT) bývají čtyřtisíckrát až desetitisíckrát jedovatější.“

Dobrou zprávou zůstává, že s výjimkou dvou vzorků nepřesahoval obsah neonikotinoidů v medu z mnoha míst na naší planetě hodnoty, které připouštějí hygienické normy v Evropské unii či USA.

„O vlivu neonikotinoidů na obratlovce včetně člověka ale toho příliš nevíme, takže s naprostou jistotou nemůžeme říci, zda jsou dostatečně přísné,“ krčí rameny Mitchell.

Dokážou i zkratovat čmeláky. Ale jen výjimečně
Jako neonikotinoidy se označují synteticky vyráběné látky, po chemické stránce se podobající nikotinu. Nikotin, silný jed, slouží rostlinám, a to nejen tabáku, ale i rajčatům a další zelenině, na účinnou obranu proti živočichům, kteří by se jimi chtěli živit.
Ačkoliv se neonikotinoidy dostaly do praxe teprve v 80. letech 20. století, dnes představují v celosvětovém měřítku nejen nejběžnější, ale také nejlevnější chemické sloučeniny pro masové hubení škodlivého hmyzu, jako jsou kupř. mšice, v zemědělské výrobě. I přes nízkou cenu tvoří celou třetinu globálního trhu s látkami na regulaci hospodářsky a epidemiologicky závažného hmyzu, v současnosti jsou registrovány ve 120 zemích a ošetřují se jimi zejména kukuřice, řepka olejka, bavlník a cukrová třtina.
I když se neonikotinoidy mohou rozprašovat nebo vpravovat do stonků či kmenů, nejčastěji se jimi moří semena, takže je následně obsahují celé rostliny. Proto proniknou i do nektaru a pylu ošetřených plodin. Jelikož jsou rozpustné ve vodě, mohou se ze semen dostat také do půdy. Před zavedením do praxe se testoval jejich vliv jak na hmyzí opylovače, tak na lidské zdraví a podle výrobců byly shledány bezpečnými. Nicméně u včel, čmeláků a jiného hmyzu mohou v určitých koncentracích poškozovat jejich nervovou soustavu tak, že ji vybudí a neustále udržují v činnosti – zkratují ji. Nakonec včela nebo jiný opylovač uhyne.
Předpokládá se, že v nejbližší době rozhodnou politici o možném omezení používání neonikotinoidů jak v Evropské unii, tak USA.