Hlavní obsah

Evropské rostliny jsou tvrdí kolonizátoři, prokázali vědci

Právo, Vladimír Klepáč

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropské rostliny jsou kolonizátoři, kterým se již podařilo osídlit 93 procent souše po celém světě. Do nejzapadlejších koutů planety se vydávají nejen v květináčích, aby Evropanům připomínaly domov, ale také jako semínka náhodně zachycená například v kontejnerech se zbožím. Takto už „obsadilo“ svět 2550 druhů evropské flóry.

Foto: Profimedia.cz

Mléč zelinný je běžný evropský plevel, který se zabydlel v Americe, Austrálii i Africe.

Článek

Evropská flóra je mnohem odolnější než rostliny z jiných částí světa. Prokázal to výzkum našich botaniků, kteří na něm spolupracovali se svými zahraničními kolegy.

Po staletí čelily člověku a zvykly si na tvrdé podmínky.
Veronika Kalusová, botanička

„Za mimořádnou odolnost vděčí naše rostliny tomu, že v Evropě po staletí čelily člověku a zvykly si na tvrdé podmínky v obhospodařované krajině,“ řekla Právu členka výzkumného týmu Veronika Kalusová z přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Rostliny z ostatních částí světa přirovnala k naivkám, které se spíše drží doma. Supercestovatelem mezi rostlinami je mléč zelinný, nenápadná rostlinka se žlutými kvítky, kterou lze najít jako plevel snad na všech zahradních záhonech, v trávnících, na loukách a také v trávě na prosluněných okrajích lesa.

Do světa vyrazili zástupci tohoto rostlinného druhu již před staletími spolu s objeviteli. Například mléč zelinný se od té doby již zabydlel v Severní Americe, jižní Africe, na Novém Zélandu a v Austrálii.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) zahlédneme na slunných okrajích cest. V zahrádce je oblíbená pro veselou jasně žlutou barvu.

Velkými cestovateli jsou také léčivka třezalka tečkovaná nebo kopretina bílá, která je ozdobou mnoha luk evropského kontinentu. Najít ji lze i na severoamerických prériích, kam se pravděpodobně dostala společně s Evropany v době, kdy tamní pastviny spásala tisícihlavá stáda bizonů.

Čelí jim jen hory a sever

„Zdomácněly v cizině, protože jsou schopny přežít v nejrůznějších přírodních podmínkách. Nepotřebují jen jeden druh biotopu. Zároveň se přizpůsobily lidskému vlivu na krajinu. Ten byl v Evropě po staletí intenzivnější než v dalších koutech světa,“ vysvětlila bioložka Kalusová.

Evropským rostlinám statečně čelí jen vrcholky světových hor a také severské země. Například na Islandu nebo v Grónsku jsou pro ně až příliš chladné klimatické podmínky.

Foto: Jaroslav Ožana, ČTK

K výzkumu využili vědci databáze věnované výskytu rostlin na světě. V mnoha případech si ale museli dohledávat informace o nich velmi pracně v nejrůznějších archivech.

Také Evropa se brání plevelům z jiných kontinentů. Příkladem jsou zástupci druhu turan roční, jehož původním domovem je Severní Amerika, nebo křídlatky z Asie, které se občas nekontrolovatelně šíří kolem vodních toků.

Reklama

Související články

Genetici vyšlechtili Čapkovu modrou chryzantému

Kvetoucí rostliny patří bezesporu k tomu nejkrásnějšímu, co v přírodě vzniklo a vzniká. Genoví inženýři si ale myslí, že mohou být – alespoň v některých...

Větrná smršť zasáhla i tahy ptactva na jih

Víkendová vichřice narušila migraci ptáků do teplých zemí. Jde především o tradiční druhy ze severní a severovýchodní Evropy. Upozornil na to slovenský deník...

Výběr článků

Načítám