Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla rodiče často očekávají, že výuka bude taková, jakou si ji sami pamatují. Nekladou důraz na to, co se dítě ve škole naučilo, ale spíše se zajímají o jeho známky.

„Takových rodičů je většina, a dokud se to nezmění, tak školství nemá důvod se měnit, protože vyhovuje poptávce rodičů,” poznamenal Šteffl.

Podle něj by ministerstvo školství mělo investovat více do osvěty, aby rodiče začali problematiku školství lépe chápat. „Ideální by bylo, že by rodiče začali víc přemýšlet o tom, že vzdělání připravuje jejich děti na budoucí život. Že vzdělání není jen titul nebo maturitní vysvědčení, ale že to má smysl, který se odrazí v jejich budoucím životě,” řekl.

Je správné mít jednotný školský systém?

Většina lidí i politiků si podle Šteffla myslí, že je správné mít jednotný školský systém s jedním rámcovým vzdělávacím programem, všechny děti se tak mají učit totéž. To ale dle jeho slov nemůže vyhovovat všem. Školský systém by proto měl být pestrý a různorodý, myslí si.

Uvítal by vznik organizace zastupující rodiče školáků, která by mohla jednat i s ministerstvem školství. Šéf kabinetu končícího ministra Stanislava Štecha Miroslav Jašurek připomněl, že existuje Fórum rodičů, připustil ale, že není moc aktivní.

Neznáme osudy neúspěšných maturantů

Podle Boba Kartouse ze vzdělávací společnosti EDUin by se lidé měli více zajímat o vzdělávání i proto, že politici ignorují fakta o potížích současného systému.

Předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová poukázala například na to, že ministerstvo nesleduje další osudy středoškoláků, kteří neuspěli u státní maturity. Letos na jaře byla přitom celková neúspěšnost maturantů 16,5 procenta.

Lenka Štěpánová

Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie

FOTO: Anna Routová, ČSU

Kartous upozornil, že rodiče mají stále představu, že si děti musejí vybrat, čím se chtějí stát. To je ale prý špatně. „Je třeba prosazování větší míry všeobecných gramotností a hlavně prosazování toho, že je nutné ve vzdělávacím systému rozvíjet talent, nadání a zájmy nastupujících generací, protože končí doba, kdy máme jedno zaměstnání na 40 let,” řekl.

Bohumil Kartous

Bob Kartous

FOTO: EDUin

Odborníci se shodli, že ve školství v současnosti chybějí peníze. Podle studie OECD z posledních dostupných dat z roku 2013 plynuly v Česku do vzdělávání přibližně čtyři procenta HDP. Průměr OECD byl 5,2 procenta HDP. S tím souvisí i nedostatek kvalitních učitelů a potřeba zvýšení jejich platů.

Podle expertů postrádá české školství také vizi pro 21. století. Ředitel Gymnázia Jana Keplera a senátor Jiří Růžička (TOP 09) je přesvědčen, že by na vzdělávání měli mít větší vliv odborníci v praxi. Doporučil by systém decentralizovat. Školy by podle něj měly mít samy odpovědnost za kvalitu vzdělávání. K tomu je potřeba posílit důvěru mezi dětmi, jejich rodiči, učiteli a řediteli škol.