„Nechci to příliš dramatizovat, ale vyslovil bych hypotézu, že po dnešku budeme muset začít přepisovat historii lidstva,“ prohlásil Michael Ebling, starosta Mohuče, jehož přírodovědné muzeum objev ve středu představilo.

Nález zamotal německým vědcům hlavy natolik, že se rozhodli o něm informovat teprve s ročním odkladem, během něhož prováděli ověřování a srovnávání. Ačkoli budou s testy pokračovat, už nyní stanovili stáří nalezených zubů na 9,7 miliónu let. Zuby byly objeveny vedle ostatků vyhynulého druhu koně, což pomohlo s datací.

Dosud se přitom za nejstarší předchůdce člověka považovaly druhy primátů ardipitéka a australopitéka. Kostry jejich zástupkyň Ardi a Lucy se našly v Etiopii, což potvrzovalo dosavadní teorii o raném vývoji lidí v Africe, odkud pak migrovali dál.

Šťastný a záhadný nález

Stáří Ardi bylo určeno na 4,4 miliónu let a Lucy na téměř 3,2 miliónu let. Tito hominidé byli podobnější šimpanzům než člověku. Jsou známy i starší druhy, o nichž ale s ohledem na malé množství nálezů vědci jednoznačně nemohou prohlásit, že jsou časným stupněm lidské vývojové linie po oddělení od šimpanzů.

Zuby z bývalého řečiště Rýna, které je bohatým archeologickým nalezištěm, jsou ostatkům Ardi a Lucy podobné. „Jsou to jasně zuby lidoopa. Jejich znaky připomínají africké nálezy, které jsou o čtyři až pět miliónů let mladší než tyto fosilie odkryté v Eppelsheimu. Je to ohromné štěstí, ale také velká záhada,“ komentoval objev pro místní server Merkurist šéf výzkumného týmu Herbert Lutz.