Článek
Na první pohled je vývoj patrný u základních potravin. Nákup pečiva, sýra, másla, vajec a šunky, který na začátku tisíciletí vyšel zhruba na sto korun, dnes stojí přibližně dvojnásobek. Zatímco v roce 2001 lidé zaplatili 79 korun a největší položkou byla šunka, v roce 2024 dali za stejný nákup 158 korun, nejvíce za chléb.
Právě ten může být dobrým ukazatelem. Na přelomu tisíciletí stál bochník kolem 15 korun, dnes je běžně za několik desítek korun. Promítají se v tom ceny obilí a energií, náklady na dopravu a mzdy pekařů.
Vývoj cen nákupního košíku základních potravin
Přestože ceny potravin výrazně poskočily, lidé si jich mohou nakoupit více než před čtvrtstoletím. Zatímco mzdy vzrostly zhruba třiapůlkrát, ceny se zvýšily jen o něco víc než dvojnásobně. Průměrná hrubá mzda mezi lety 2000 a 2024 poskočila z necelých 13,5 tisíce korun na téměř 46 tisíc.
„Růst cen byl vzhledem k růstu mezd po většinu uvedeného období zvládnutelný. Výrazné rozdíly se však objevily mezi sociálními skupinami, regiony a také mezi generacemi,“ vysvětlil ekonom Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.
Události, které zasáhly celý svět
Vývoj mezd v posledních letech výrazně ovlivnily mimořádné události, které zasáhly celý svět. Především šlo o pandemii covidu-19, válku na Ukrajině a na ně navázané skokové zrychlení inflace. Ta v Česku vylétla z původních přibližně dvou procent na 15,1 procenta v roce 2022. Poté se začala vracet ke dvěma procentům, což je cíl České národní banky.
Vývoj hrubých měsíčních mezd
„Čisté příjmy domácností se v roce 2021 jednorázově zvýšily zhruba o sedm procent, pak se ale vlivem dvouciferné inflace prudce propadly a teprve od roku 2023 začaly znovu růst,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V roce 2021 parlament zrušil výpočet daně podle superhrubé mzdy, lidem to zvedlo výdělky, ale snížilo příjmy státu.
U ovoce je vývoj odlišný. Podle dat statistického úřadu rostla cena banánů a jablek hlavně mezi lety 2001 až 2013, dále už zůstávala spíše stabilní. „Roku 2001 člověk za průměrnou mzdu mohl pořídit 510 kilogramů banánů, roku 2024 už 1520 kilogramů, takřka trojnásobek,“ zmínil srovnání hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
V posledních letech však jablka zdražovala výrazněji a v průměru se dostala na vyšší cenu. Důvodem je především kolísání domácí úrody a také vyšší náklady. Ceny banánů jsou stabilnější kvůli dovozu ve velkých objemech a dlouhodobým mezinárodním dodavatelům.
Vývoj cen ovoce
Do budoucna mohou ceny některých potravin ovlivnit hlavně dovozy. „U kávy, kakaa nebo citrusů se projevuje kombinace špatné sklizně a vysoké světové poptávky,“ uvedl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.
Zřetelný růst cen je patrný také u alkoholu. Zatímco v roce 2001 stál litr tuzemáku a 20 lahví piva zhruba 320 korun, v roce 2024 vyšel stejný nákup na 535 korun. Na ceny zmíněných nápojů mají vliv vyšší výrobní náklady i změny v daňových sazbách.
Vývoj cen alkoholických nápojů
Vývoj cen služeb
Zatímco u potravin si lidé díky vyšším výdělkům mohou v dlouhodobém srovnání dovolit více než dříve, u některých služeb je situace opačná, upozornil Kymlička z Moore Czech Republic. Typickým příkladem je bydlení nebo řidičský průkaz, které dnes vycházejí dráž nejen nominální výší ceny, ale i v poměru k průměrné mzdě.
Řidičský průkaz vyšel kolem roku 2000 přibližně na šest tisíc korun, dnes se jeho cena běžně pohybuje přes 20 tisíc. Podobně vzrostla i cena snubních prstenů, která se za 25 let více než zčtyřnásobila.
Vývoj ceny autoškoly a ceny snubního prstenu
Výrazně narostly také náklady na energie a vodu. Cena tepla, hnědého uhlí a vodného se stočným se podle dat Českého statistického úřadu zvýšila z 84 korun v roce 2001 na 314 korun v roce 2024. Zdražení energií se přitom promítá napříč ekonomikou – od výroby potravin přes služby až po dopravu.
Vývoj cen energií a vody
Naopak oblečení a obuv patří k málu kategorií, kde ceny za posledních 25 let vzrostly jen mírně, mimo jiné kvůli levnější výrobě v zahraničí a silné konkurenci.
Podle Heleny Horské se sice tlak na rodinné rozpočty postupně zmírňuje, návrat kupní síly ale není okamžitý a liší se podle typu domácnosti i struktury výdajů.
Ekonomové se shodují, že v příštích letech budou největší zátěží rodinných rozpočtů zejména náklady na bydlení, vzdělávání dětí a některé další služby. „Celkově však bude klíčové, zda se s ohledem na velkorysé sliby nové vlády podaří udržet pod kontrolou inflaci, která by se mohla velmi rychle odrazit v poklesu reálných mezd,“ uzavřel Kymlička.
