Hlavní obsah

Univerzita Karlova jako první česká VŠ požádala o institucionální akreditaci

– Praha

Univerzita Karlova (UK) požádala ve čtvrtek 12. října jako první vysoká škola v Česku Národní akreditační úřad (NAÚ) o udělení institucionální akreditace. Ty od roku 2019 zavádí loňská novela vysokoškolského zákona.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima

Článek

Nová podoba vysokoškolského zákona umožňuje vysokým školám, které získají institucionální akreditaci od NAÚ, samostatně rozhodovat o vzniku, zrušení a úpravách studijních programů. Akreditace bude platná vždy deset let, pak se musí obnovit. Změna oborů se nebude týkat jen budoucích uchazečů o studium, ale i vysokoškoláků, kteří budou v době změny uprostřed svého studia.

Největší a nejstarší univerzita v ČR chce institucionální akreditaci získat pro 23 oblastí, v nichž vzdělává své studenty na všech svých 17 fakultách. Do těchto oblastí zařadila všechny studijní programy, které nyní nabízí.

„Národní akreditační úřad by o žádosti o institucionální akreditaci měl rozhodnout zřejmě během března 2018,” řekl jeho předseda Stanislav Labík po slavnostním převzetí žádosti od rektora UK Tomáše Zimy.

Pokud UK akreditaci získá, bude mít možnost schvalovat vlastní studijní programy v daných oblastech Radou pro vnitřní hodnocení. Ta na škole vznikla minulý rok a má 27 členů, mezi nimiž jsou čtyři studenti. Nové studijní plány pro vnitřní hodnocení se nyní na škole připravují. Nové obory musí univerzita vypsat na podzim 2018, pokud do nich bude chtít přijímat uchazeče od roku 2019.

Nové specializace či dvouoborové studium

„O nové struktuře oborů vyjednává vedení školy s jednotlivými fakultami, aby vyhovovala různorodosti oborů UK,” vysvětlila prorektorka pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti Radka Wildová.

Vedle stávajících jednooborových podob studia tak vzniknou i nové. Některé fakulty by v budoucnu měly nabízet například studijní plány se specializacemi nebo dvouoborové studium, kde si studenti budou volit kombinaci hlavního a vedlejšího oboru.

Labík zdůraznil, že instituce s akreditací budou mít velkou odpovědnost za schvalování svých studijních programů. „Já nevím, zda vůbec a případně v kolika oblastech Univerzita Karlova institucionální akreditaci dostane, ale v okamžiku, kdy ji dostane, tak bych poprosil, aby vedení školy a ctěná komise byla přísná a nesmlouvavá,” uvedl.

Zima připomněl, že škola na přípravě žádosti o institucionální akreditaci pracovala zhruba rok. Musela upravit své vnitřní předpisy a vytvořila nové informatické oddělení pro sběr dat. „Jsme připraveni studijní programy následně rozvíjet a aktualizovat podle potřeb 21. století,” dodal.

Žádost UK o institucionální akreditaci obsahuje několik složek. Součástí je sebehodnotící zpráva, kde je popis fungování a možností univerzity, a popis a analýza 23 vzdělávacích oblastí, mezi které patří například právo, matematika či vědy o Zemi. Další částí je popis toho, jak by na škole v budoucnu mělo fungovat vnitřní hodnocení, a také mezinárodní ohodnocení, o které škola požádala Evropskou asociaci univerzit.

Seznam 23 oblastí, ve kterých Univerzita Karlova žádá o institucionální akreditaci:
Biologie, ekologie a životní prostředí
Ekonomické obory
Farmacie
Filologie
Filozofie, religionistika a teologie
Fyzika
Historické vědy
Chemie
Informatika
Matematika
Mediální a komunikační studia
Neučitelská pedagogika
Politické vědy
Právo
Psychologie
Sociální práce
Sociologie
Tělesná výchova a sport; kinantropologie
Učitelství
Vědy o umění a kultuře
Vědy o Zemi
Všeobecné lékařství a zubní lékařství
Zdravotnické obory

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám