Chemické rozbory stop grafitu v laboratoři ukázaly, že materiál vyprodukovaly živé organismy. Ukázal to poměr izotopů uhlíku C12 a C13, kdy C13 bylo méně než ve vrstvách uhlíku neorganického původu. To je typické právě pro uhlík vzniklý z fotosyntetických organismů, neboť živí tvorové přijímají více uhlíku C12.

Vědci horninu obsahující mikroskopické částečky grafitu dále analyzovali, aby si ověřili, že ji organický materiál nekontaminoval později, napsal americký magazín Time. Podle vědců nebyla vrstva grafitu kontaminována mladším uhlíkem organického původu.

Grafit byl nalezen v pásu páskovaných železných rud Isua starých 3,95 miliardy let. Jsou to tedy nejstarší metasedimenty obsahující uhlík organického původu. Tyto sedimenty byly posléze podrobeny vysokým tlakům a teplotám od výše ležících skalních masivů, takže zkrystalizovaly a u krystalů se měřil poměr izotopů.

Nejstarší stopy života

„Je to nejstarší důkaz (života),” řekl k novému objevu Cujoši Kimija z tokijské univerzity, který výzkum v oblasti Sagleck Block vedl. Zatím však není jasné, jaké organismy uhlík vyprodukovaly. „Budeme analyzovat další izotopy dalších prvků, jako je dusík, síra a železo v této organické hmotě a doprovodné minerály, abychom identifikovali druh organismů. Navíc můžeme odhadnout i prostředí (kde tyto organismy žily),” řekl pro web Phys.

Nejstarším důkazem života na Zemi jsou vzorky grafitu v horninách. Grafit je nejčastější přírodní modifikace uhlíku. Patří mezi nekovové minerály, tvoří pigment ve vápencích a jílovitých břidlicích. Jeho ložiska vznikají při přeměně usazených hornin ze zbytků organických látek a utvářejí vrstvy nebo čočkovitá tělesa v rulách, svorech, fylitech či mramorech.

Země byla ještě skoro bez kyslíku

Objev naznačil, že se život na naší planetě začal formovat mnohem dříve po jejím vzniku, než se dosud myslelo. V dané době totiž ještě nebyl na Zemi téměř přítomen kyslík, na její povrch navíc „útočily“ komety.

Doposud nejstarší uznávaný nález je z roku 2016 v Grónsku ve formaci Akilila. Starší nález z roku 1996 sice měl být starý 3,8 miliardy let, což se však nepotvrdilo. O něco starší než grónský je také objev z Quebecku z letošního března, kdy se vědcům z Londýna podařilo najít ve vrstvě grafitu vlákna hematitu, který připsaly bakteriím, jež oxidují železo.

Země se neustále mění

Je přitom třeba si uvědomit, že planeta Země se neustále mění. Mnoho původních, kolem čtyř miliard let starých hornin, tu už vlivem tektonické činnosti dávno není. A je jen málo míst, kde lze najít kameny, které se zde vyskytovaly již na samých počátcích existence planety: namátkou jde o Grónsko, západ Austrálie - a právě nejsevernější části Kanady.

S ohledem na to vědci uvedli, že jejich zjištění podpoří poznání jak raného života na Zemi (materiál se datuje zhruba 500 miliónů let po vzniku Země), tak potenciálního života na jiných planetách.

„Jednoho dne můžeme mít podobnou debatu o strukturách ve vzorku hornin z jiné planety,“ doplnila k tomu dle listu The Washington Post astrobioložka amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) Abigail Allwoodová.

Při analýze hornin na jiné planetě bude zapotřebí ještě větší preciznost, aby výsledky mohly mít vypovídající hodnotu.