Nahlédnout dovnitř živé buňky pomocí mikroskopu bylo dosud velmi obtížné – velikost a tvar buňky omezují rozsah metod, které biologové mohou k pozorování materiálů použít, a dokonce i to, co mohou zjistit.

Virtuální 3D model buňky

Tým výzkumníků pod vedením Dalibora Štyse vyvinul postup, jak využít mikroskopii v procházejícím světle k hlubšímu náhledu do objektů, aniž by bylo nutné je předem jakkoli měnit. Doteď to šlo jen u buněk, do kterých se předem vstříkla zbarvující látka.

Nový postup využívá množství snímků pořízených z mírně odlišných pozic. Hledá objekty, které nejvíce mění procházející světlo, rovněž objekty, které se pohybují. Tím zvýrazňuje detailní buněčné struktury účinněji než všechny dosavadní metody. Výsledkem je virtuální trojrozměrný model buňky.

„Výzkum byl inspirován potřebami biologie savčí buňky, která je základem pro léčení rakoviny, náhradu orgánů, implantologii, neurologii, embryologii a oplodnění in vitro (ve zkumavce),“ uvedla k tomu Renata Rychtáriková, členka týmu a hlavní autorka nejnovějšího článku v časopise Ultramicroscopy, jenž letos vydavatelství Elsevier zařadilo mezi 30 nejzajímavějších článků z oblasti fyziky na světě.

Stačí běžný mikroskop

Metoda zaujala nejen medicínskou komunitu, ale i zájemce z jiných oborů, například nanotisku. Hlavními důvody, proč je nová metoda užitečná, je to, že využívá běžný mikroskop. Je také možné pracovat s tlustšími vzorky než u alternativních metod dosahujících stejného rozlišení.

Není bez zajímavosti, že za podobnou, ale nikoli tak obecnou metodu, byla v roce 2014 udělena Nobelova cena za chemii americkému vědci Eriku Betzigovi.