Přerývaný spánek by měl být považován za varovné znamení blížících se zdravotních problémů. Studie, jíž se zúčastnilo 13 000 lidí, prokázala, že u lidí, kteří se v noci opakovaně budí, je o 99 % větší pravděpodobnost, že je potká ischemická choroba srdeční. Ta může vést až k infarktu, jelikož způsobuje horší průchodnost cév vedoucích k srdci.

KOMENTÁŘ DNE:
Ti s klacky a tresty to myslí upřímně - Nad tím, kdo nám chce vládnout a jak si to představuje, se pozastavuje Alexander Mitrofanov. Čtěte zde >>

U lidí, kterým usínání zabralo více než půl hodiny, je o 52 % vyšší riziko infarktu a o 48 % vyšší riziko mrtvice. A aby špatných zpráv nebylo dost, tak ti, kteří v noci spí méně než šest hodin, mají pravděpodobnost infarktu vyšší o 24 %.

Nespavost je třeba brát vážně

Vědci si zatím nejsou jistí, zda špatné spaní způsobuje problémy se srdcem, nebo zda spíš lidé, kteří už jsou nemocní a trpí různými příznaky, v noci hůře spí. Ať už je to jakkoliv, měli by pacienti i jejich lékaři brát nespavost opravdu vážně.

Vedoucí studie Nobuo Sasaki z Univerzity v Hirošimě řekl pro web DailyMail.com: „Pacienti trpící ischemickou chorobou srdeční mají typický spánkový vzorec. Obecně spí málo, a ještě se v noci často na malé chvilky probouzejí.“

Sasaki prezentoval svá zjištění na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Barceloně. Prohlásil, že špatný spánek pravděpodobně narušuje hlavní pochody v těle – srdeční tep, dýchání a krevní tlak. Ty tvoří takzvaný sympatetický nervový systém, který udržuje tělo v chodu, a který se vůlí nedá ovlivnit. Za tento systém je zodpovědná takzvaná hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální osa, která je vysoce citlivá na hormonální nevyrovnanost a stres.

Sasaki se domnívá, že špatný spánek, a zejména stres z častého nočního buzení, může mít vliv na tuto citlivou část mozku, která pak může zrychlovat puls a zvyšovat tlak, čímž se více namáhá srdce. „Náš výzkum podporuje hypotézu, že zhoršený spánek může vést ke kardiovaskulárním chorobám. Spánek osob postižených ischemickou chorobou srdeční charakterizuje nespavost a časté noční buzení. To vede k předráždění sympatetického nervového systému.“

Jaké poznatky přinesly další studie?

Jedna z předcházejících studií, kterou prováděli na Kalifornské univerzitě v San Francisku, došla k závěru, že lidé, kteří nejsou schopni prospat celou noc, jsou vystaveni až o 29 % vyššímu riziku nepravidelného srdečního rytmu. Problematický spánek bývá také spojován s rakovinou, obezitou, cukrovkou a Parkinsonovou chorobou.

Vědci věří, že mozek nutně potřebuje každou noc čas, aby se mohl přenastavit a uvést do stavu rovnováhy, a proto trávíme spánkem až třetinu života. Když mozek tento prostor nemá, dostává se naše tělo do stresu a důsledkem toho trpí naše zdraví.

Méně spánku než kdy předtím

O důležitosti spánku se hovoří čím dál častěji, přesto ale z výzkumů vyplývá, že průměrný Brit spal v roce 2014 o dvě hodiny méně než o 60 let dříve. Podle autorů studie z univerzit v Oxfordu, Cambridge, Harvardu, Manchesteru a Surrey lidé, ignorující důležitost spánku, ukazují „neskutečnou nadutost“.

Russell Foster, neurovědec na Univerzitě v Oxfordu, pro web DailyMail.com prohlásil: „Jsme neuvěřitelně arogantní živočišný druh: máme pocit, že můžeme zahodit čtyři miliardy let evoluce a ignorovat fakt, že jsme se vyvinuli ve světě řízeném cyklem světla a tmy. Snažíme se přehlížet plynutí času. A to může vést k vážným zdravotním problémům.“