Vedoucí výzkumného týmu Petr Kubáň, který působí na Přírodovědecké fakultě MU a v institutu CEITEC MU, se o diagnostiku metanolu a kyseliny mravenčí, která v těle vzniká jeho rozkladem, začal zajímat již v roce 2012.

Ve spolupráci s lékaři z nemocnice v Havířově tehdy vyvinul novou a rychlou metodu na stanovení kyseliny mravenčí v krevním séru za pomoci takzvané kapilární elektroforézy, která diagnostice pomohla.

Kapilární elektroforéza je metoda, která slouží k separaci (oddělování) látek na základě jejich rozdílné pohyblivosti v elektrickém poli. Separace probíhá v kapiláře naplněné roztokem základního elektrolytu, kterým je zpravidla roztok pufru. Pufr je spojený pár kyseliny či zásady a jejich soli, který je schopný udržovat v jistém rozmezí stabilní pH po přidání kyseliny/zásady.

„Tato metoda je ale složitá a vyžaduje specializovaný přístroj a vyškolený personál. Proto jsme si v roce 2013 podali žádost o grant u Technologické agentury ČR na vývoj přenosného přístroje, který lze použít i v terénu a bez speciálních znalostí. Prototyp umí stanovit nejen hodnoty kyseliny mravenčí, ale i metanolu,“ shrnul Kubáň.

Červená signalizuje otravu

Přístroj pracuje na principu reakce metanolu nebo kyseliny mravenčí s reakčním činidlem, při níž se měří změna optických vlastností činidla.

„To znamená, že se do přístroje vloží vzorek krevní plazmy pacienta a během pěti minut se ukáže výsledek. Jednak se na displeji objeví hodnota odpovídající koncentraci naměřených látek, zároveň se rozsvítí indikační diody. Zelená znamená, že je vše v pořádku, oranžová či červená signalizují otravu,“ přiblížil fungování zhruba kilogramového přístroje vedoucí týmu.

Výroba záleží na poptávce

Na přenosný přístroj, jehož vývoj trval zhruba tři roky, je od letošního roku zapsán užitný vzor. Užitný vzor je ochrana, která se na základě zákona poskytuje novým technickým řešením, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná.

Zda se bude přístroj skutečně vyrábět, závisí nyní na poptávce.

Přístroj odhalující otravu metanolem

Přístroj odhalující otravu metanolem

FOTO: Masarykova univerzita

Jak univerzita upozorňuje, otrava metanolem není v první fázi rozpoznatelná, příznaky se projeví až po čase, kdy se závadný alkohol přeměňuje na nebezpečné látky, tedy zmíněnou kyselinu mravenčí. Ta se u zdravých lidí vyskytuje v koncentraci do 0,4 milimolu (mM). Pokud překročí hodnotu asi čtyř až pěti mM, jde o závažnou otravu. Při těžké otravě se objevují poruchy vědomí a zraku, hrozí slepota i smrt.

Při metanolové aféře, která v ČR vypukla v roce 2012, zemřelo téměř pět desítek lidí, další desítky mají poškozené zdraví.