Ačkoli velká část zdravotně postižených nebo jinak znevýhodněných dětí měla nárok na docházku do běžné školy již od roku 2005, výjimkou byly hlavně děti s lehkým mentálním postižením, které se vzdělávaly převážně odděleně.

Školské poradenské zařízení doporučí žákovi na základě vyšetření konkrétní podpůrná opatření. Na opatření má žák se speciálními vzdělávacími potřebami ze zákona nárok. Jednou z nejčastějších forem podpory je pedagogická intervence, díky se doučování má žákům zlepšit prospěch. O téměř tři tisícovky meziročně vzrostl počet asistentů pedagoga.

„Zájem ze strany rodičů je velký, navýšení peněz bylo nezbytné kvůli nárůstu žádostí o vyšetření. Peníze na speciální vzdělávací potřeby mohou jít navíc od loňského roku také do mateřských škol a školních družin. Podpora u takto malých dětí je totiž podle mezinárodních studií nejefektivnější,“ řekla po pondělním jednání vlády náměstkyně ministra školství Stanislava Štecha (za ČSSD) Zuzana Matušková.

Vyšší náklady na inkluzi, než se čekalo

O rozpočtu na inkluzivní opatření na příští rok mají ještě resorty školství a financí jednat. Nové podmínky společného vzdělávání jsou podle ministerstva financí pro státní rozpočet větší zátěží, než jak to uváděly původní odhady MŠMT. Například na letošek se původně vyčíslily výdaje ve výši jedné miliardy, jen za leden až červen však byly ve skutečnosti kolem 1,5 miliardy Kč.

Ministerstvo financí v čele s Ivanem Pilným (za ANO) bude pravděpodobně chtít rozpočet na společné vzdělávání snížit. „Další jednání s resortem financí o rozpočtu na příští rok bude zítra (v úterý),“ sdělilo Novinkám MŠMT.

Loni v září schválená vyhláška o společném vzdělávání dětí ve školách bude navíc zřejmě letos od 1. září platit v upravené podobě. K novele vyhlášky mělo připomínky několik ministerstev i ombudsmanka. [celá zpráva]