„Ačkoliv se demence obvykle diagnostikuje v pozdějších fázích života, změny se v mozku začínají odehrávat o mnoho let dříve,“ cituje BBC News vedoucí výzkumného týmu Gill Livingstonovou z University College v Londýně.

V součtu tvoří faktory, které lze ovlivnit změnou životního stylu, asi 35 % rizika rozvoje demence. Zbylých 65 % jsou pravděpodobně faktory neovlivnitelné. Roli hraje například dědičnost, tvrdí vědci.

„Pokud něco podnikneme už nyní, mohli bychom začít měnit životy pacientů s demencí a jejich rodin, a tím zlepšit budoucnost celé společnosti,“ upozorňuje profesorka Livingstonová.

Faktor
Procenta
Ztráta sluchu už ve středním věku
9 %
Dosažení nižšího než středního vzdělání
8 %
Kouření
5 %
Neléčení počátečních příznaků deprese 4 %
Nízká fyzická aktivita3 %
Sociální izolace2 %
Vysoký krevní tlak
2 %
Obezita1 %
Cukrovka II. typu1 %

Studie, která shrnuje práci mezinárodní skupiny 24 expertů, tvrdí, že životní styl je zkrátka pro případný rozvoj nemoci zásadní. Navíc, pokud už se demence začne projevovat, je možné změnou životního stylu její průběh zpomalit.

Vědci tvrdí, že si každý může vytvořit jakousi „kognitivní rezervu“, spočívající v posílení mozkových drah a propojení, aby mozek dokázal fungovat i později v životě bez ohledu na případné poškození.

Jednoduchá rada: mozek používejte

Kdo nedokončil ani střední školu, ten je ohrožen demencí ve zvýšené míře. Vědci navíc tvrdí: ti, kteří se něco nového učí celý život, si budují nové mozkové rezervy. Jejich mozek nezakrňuje ani ve stáří.

Dalším výrazným rizikovým faktorem je ztráta sluchu už ve středním nebo mladším věku. Podle vědců totiž lidé, kteří neslyší, dostávají daleko méně podnětů z prostředí, ocitají se tak v sociální izolaci a snadno propadnou depresi. Ta opět zvyšuje riziko rozvoje demence.

Co je dobré pro mozek, je dobré pro srdce 

Ze studie vyplývá také to, že co je dobré pro srdce, je dobré i pro mozek. Je radno: nekouřit, cvičit, udržovat si zdravou váhu, včas léčit případný vysoký tlak a cukrovku. Vědci sice neměli k dispozici dostatečné množství dat, aby mohli do studie zahrnout stravovací návyky nebo pití alkoholu, ale věří, že obojí by mohlo hrát svou roli.

„Demence má momentálně nakročeno k tomu, aby se stala největším zabijákem 21. století. Není to ale úplně nezbytné, pokud si každý z nás uvědomí rizika a začne svůj životní styl měnit k lepšímu,“ řekl BBC ředitel britské Alzheimerovské společnosti Doug Brown.