Je Česko zemí lenochů? Podle vědců si nevedeme špatně

Podle odhadů zemře ročně z důvodů spojených s nedostatkem fyzické aktivity kolem 5,3 miliónů lidí. Tým vedený Scottem Delpem a Jure Leskovecem se proto snažil najít jednoduchý způsob, jak porovnat fyzickou aktivitu obrovského počtu lidí a zároveň zjistit, proč je obezita v některých zemích větší problém než jinde.

Vědcům nakonec pomohly chytré telefony. Většina z nich je totiž vybavena akcelerometry, které mohou automaticky zaznamenávat pohyb. Tým využil anonymizovaná data uživatelů fitness aplikace Argus společnosti Azumio.

Podařilo se jim shromáždit údaje o pohybu, výšce a váze 717 000 uživatelů ze 111 států. Celkově šlo o 68 miliónů dní zachycených minutu po minutě, které vědci museli zpracovat. Pro další přesnější výpočty pak použili data ze 46 zemí, kde počet uživatelů aplikace přesáhl více než tisícovku.

Prvním výstupem studie bylo, kolik lidé z jednotlivých států ujdou denně. Na prvním místě se umístili obyvatelé Hong Kongu. Obyvatelé České republiky ujdou průměrně denně 5508 kroků a ze 46 zemí se umístili na 11. místě. Na chvostu jsou pak lidé z Indonésie, Saudské Arábie, Brazílie či Řecka.

Znamená to, že Indonésané jsou obéznější než například Američané, kteří ujdou průměrně více? Pochopitelně nikoliv, problém obezity způsobuje řada dalších faktorů. Vědci však objevili fenomén, který nazývají „nerovnost aktivity“ (v originále activity inequality).

Jde o poměr mezi lidmi fyzicky aktivními a těmi, kteří fyzicky aktivní příliš nejsou. „Právě tento poměr je silným indikátorem úrovně obezity ve společnosti,“ říká bioinženýr Scott Delp.

Tim Althoff, který se na studii podílel, poukazuje na Švédy. V průměru ujdou 5863 kroků, ale mají rovněž jeden z nejmenších rozdílů nerovnosti aktivity. „Švédsko jednou ze zemí, kde je podíl obézních lidí ve společnosti minimální,“ podotýká Althoff.

V tabulce, která srovnává nerovnost aktivity v různých zemích, se Česká republika umístila na pátém místě. Poslední příčky obsadily Saudská Arábie, Austrálie, Kanada, Egypt a Spojené státy americké.

Studie ukázala ještě několik zajímavých faktů. Jedním z nich je rozdíl aktivity mezi pohlavími. Tam, kde je nerovnost aktivity větší, tam je aktivita žen mnohem menší než aktivita mužů. „Tudíž negativa spojená s obezitou mnohem více ovlivní ženy,“ tvrdí Jure Leskovec.

Dalším zajímavým ukazatelem je dopad výstavby měst. Kde jsou co nejlépe uzpůsobena pěším a nabízejí řadu rekreačních vyžití, tam je míra nerovnosti aktivity menší.

Řada těchto závěrů se může zdát naprosto logická a lze je vyvodit selským rozumem, avšak tvrdá data mohou být velice silným argumentem v plánování urbanistického rozvoje či ve zdravotnických kampaních.

„Díky aplikacím v chytrých telefonech můžeme lépe spojit aktivity společnosti s příjmem potravy a zkoumat dopady na fyzické i mentální zdraví jedinců,“ říká členka výzkumného týmu profesorka medicíny Abby Kingová.

Celu studii publikovanou v časopise Nature si můžete přečíst zde, vědci rovněž vytvořili stránky věnované jejich studii, kde uveřejnili veškerá použitá data.