Jak se zvyšují teploty moře v důsledku globálního oteplování, rozlohy živých korálových útesů se výrazně zmenšují.

Když je voda příliš teplá, hrozí bělení útesu. Polypi vytvářející korál většinu svých živin i zbarvení získávají díky symbióze s mořskými řasami, které žijí na jejich povrchu. Řasy fotosyntézou vyrábějí cukry, kterými korály živí.

Tyto koráli mohou být lépe připraveni pro budoucí oteplování oceánů.Thomas Krüger, švýcarský vědec

Pokud ale teplota vody dlouhodobě vzroste, začnou řasy produkovat přebytek kyslíku, který může korály hubit. Aby korálové struktury přežily, vypuzují tak řasy ze svých schránek. Řasy samy odumírají kvůli rostoucí teplotě, znečištění nebo infekcím. Bez pomoci řas ale struktury brzy blednou a následně hyne i celý korál.

Vědci tak všude na světě varují, že pokud teplota vody neklesne, korálové útesy zahynou.

Koráli přežili extrémní změny

Specialisté ze švýcarského Federálního technologického institutu (EPFL) a Univerzity v Lausanne ve Švýcarsku s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity a Mezinárodního institutu námořních věd v Izraeli však vytvořili první podrobný fyziologický popis korálových vzorků z Akabského zálivu.

Vzorky korálu pórovníka různotvarého (Stylophora pistillata) umístili vědci do speciálních nádrží, kde je během šesti týdnů vystavovali stresujícím podmínkám.

„Zvyšovali jsme jim teplotu, aby se podobala budoucímu oceánu, a současně jsme zvyšovali kyselost vody,“ vysvětlil pro agenturu Reuters výzkumník z EPFL Thomas Krüger.

Teploty a okyselení vody odpovídaly tomu, jak vědci předpokládají, že budou vypadat reálné budoucí letní podmínky v Rudém moři, pokud místní oteplování bude pokračovat rychlostí 0,4 až 0,5 stupňů Celsia za desetiletí.

Zjistili, že tyto změny vzorky z Akabského zálivu nijak neovlivnily. „Většina faktorů, které jsme měřili, jako je energetický metabolismus nebo stavba skeletu, se navíc vylepšily. Tyto koráli tak mohou být lépe připraveni pro budoucí oteplování oceánů,“ dodal Krüger.

Jedinečnost korálového útesu v Akabském zálivu spočívá podle něj v tom, že se vyvinul tak, aby měl vysokou tepelnou toleranci. Stalo se to díky jeho zeměpisné poloze a historii tamního prostředí a podnebí.

Vědecká hypotéza říká, že korálový útvar kolonizoval záliv poté, co se proměnily teploty Rudého moře na konci poslední doby ledové.

Akabští koráli, zachránci těchto živočichů?

Výzkumníci doufají, že jejich objev by mohl znamenat, že korály z Akabského zálivu půjde použít k zasazování do poškozených útesů, jako je zejména Velký bariérový útes u Austrálie, který zažívá už druhý rok neustálého bělení. Loni v tomto největším živém ekosystému uhynulo nejvíce korálů v historii. [celá zpráva]

Odborníci nicméně varují, že i popisovaný vytrvalý korálový záliv je ohrožený, a to znečišťováním životního prostředí. Vyzvali proto země u zálivu - Egypt, Izrael, Jordánsko a Saúdskou Arábií -, aby vytvořily program, který by korály chránil.