Oceánská kůra je podstatně slabší než ta kontinentální. Její mocnost se pohybuje zhruba kolem šesti kilometrů. Je to proto, že u ní chybí mocné žulové vrstvy, které tvoří základ kontinentů.

Než se speciální vrták dostane do zemského pláště, bude nejprve muset projít čtyřmi kilometry vody až k oceánskému dnu a poté ještě zdolat onu šest kilometrů mocnou kůru.

Otázky kolem života i zemětřesení

Mezinárodní tým odborníků chce plášť lépe prozkoumat. Cílem je nejen probádat to, jak funguje nitro Země, především seizmická aktivita, ale také poodhalit původ naší planety nebo zjistit, jak hluboko lze najít mikroorganismy nebo jiné stopy života.

„Přesné složení zemského pláště zatím neznáme. Viděli jsme jen některé jeho materiály, nicméně daná vrstva je opravdu krásná, žlutozelená,“ popsal serveru CNN Nacue Abe, vědec z japonské agentury Jamstec, která se zabývá výzkumem moří a oceánů.

Náklady na výzkum jsou podle agentury Reuters vyčísleny na 542 miliónů dolarů, tedy zhruba 13,6 miliardy korun.