„Odrůdy slouží pro extrakt, který je součástí přípravků určených pro regeneraci jaterních buněk. Ty se využívají jako podpůrná léčba pro pacienty s onemocněním jater, například cirhózou. Odrůdy vznikly ve spolupráci s komerčním partnerem, u jedné máme čtvrtinový autorský podíl, u dvou poloviční,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Radoslav Koprna.

Šlechtění nových odrůd trvá obvykle deset let. Tentokrát ale při šlechtění této byliny z čeledi hvězdnicovitých výzkumníci nemuseli celý proces absolvovat od začátku, od firmy získali již rozpracovaný materiál. I tak jim práce zabrala šest let, rukama jim prošly tisíce rostlin.

„Loni jsme registrovali odrůdu Tevasil, letos se přidaly další dvě – Albus a odrůda s návrhem názvu Tevadian. Každá z nich je specifická, mají trochu jiná složení komplexu účinných látek a odlišují se i vegetační dobou,“ uvedl Koprna.

Šlechtění nových odrůd není pro tohoto vědce novinkou, problematiku přednáší i studentům Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Ve výzkumném ústavu v Opavě navíc v minulosti vyšlechtil například tři odrůdy řepky olejné.

Rostlina se pěstuje hlavně pro farmaceutické účely

Dalším výstupem je vypracování technologie pěstování ostropestřce, včetně rozšíření povolení pro užívání konkrétních pesticidů v této plodině.

Jak doplnila mluvčí olomoucké přírodovědecké fakulty Martina Šaradínová, ostropestřec mariánský pochází původně ze Středozemí, severozápadní Afriky a Malé a Přední Asie. Jeho lidové názvy jsou Kristova koruna či Mariánský bodlák. Pěstuje se výhradně pro farmaceutické účely.