„Myslel jsem na to, co chci udělat - a ten systém to pro mě udělal,“ svěřil se pacient serveru The Guardian.

„Nedá to moc práce. Když něco chci udělat, můj mozek to zkrátka udělá,“ dodal Kochevar potěšeně.

Větší soběstačnost

Pohyb jakékoli části ruky je pro něj proveditelný jen tím, že o tom přemýšlí. Počítačové zařízení mu totiž čte myšlenky a vysílá signály k elektrodám, které dokáží rozpohybovat svaly v jeho ruce.

Poprvé po osmi letech se tak sám nakrmil, konkrétně bramborovou kaší. U tohoto úspěchu však zůstat nemusí.

Nový objev konsorcia BrainGate, týmu výzkumníků zabývajících se testováním technologie mozkových implantátů, má umožnit ochrnutým lidem větší možnost mobility. Tedy i soběstačnosti, což má pozitivní dopady také na jejich sebevědomí.

Ve spolupráci s Case Western Reserve University a Cleveland Functional Electrical Stimulation Center vědci implantovali Kochevarovi do lebky dva senzory o velikosti tabletky aspirinu. Ty obsahují 96 elektrod, které mají uvést do chodu nervovou činnost v centrální nervové soustavě.

Téměř roční rehabilitace

Senzory zaznamenávají mozkové signály vytvořené z Kochevarových představ, že hýbe horní končetinou. Vjem se následně přenese do počítačového rozhraní. Počítač vysílá signály k elektrické stimulaci systému, která řídí impulsy přes 30 kabelů implantovaných do svalů pacientovy paže. Celé ruce to pak umožňuje hýbat se.

Jak připomíná agentura Reuters, než se mohlo přejít k tomuto procesu, Kochevar musel absolvovat 45 týdnů rehabilitací, aby se u něj uvolnilo svalové napětí. Po letech nečinnosti jeho svalstvo atrofovalo, tedy ubývalo.