Podle serveru New Scientist jde o vůbec prvního obojživelníka, který dokáže vstřebat a poté vyzařovat světlo. Fluorescence byla dosud známá u některých papoušků, mořských želv či ryb, u obojživelníků se však zatím nikdy nezpozorovala.

Rosnička tečkovaná je zhruba tři centimetry dlouhá, žije převážně v amazonských deštných pralesích.

„Podstatnou skutečností je, že mají tyto rosničky velmi průsvitnou kůži, i proto můžeme pod UV zářením snadno vidět jejich orgány,“ řekl agentuře Reuters Carlos Taboada z argentinského Národního vědeckotechnického výzkumného úřadu (CONICET), který za studií stál.

Objevu pomohla náhoda

Vědci z Přírodovědeckého muzea argentinského hlavního města Buenos Aires objev učinili náhodou, když při zkoumání metabolismu rosničky její tkáně osvítili UV zářením, načež zjistili, že světélkuje. Za normálního světla je žába matně žluto-hnědé barvy s červenými tečkami.

„Při stmívání žába dokáže zvýšit svůj jas o 30 procent a za úplňku o necelých 20 procent,“ vysvětlila pro Reuters spoluautorka výzkumu Maria Gabriella Lagoriová z Univerzity v Buenos Aires.

Žabí komunikace

Zářit může rosnička tečkovaná díky kombinaci látek z lymfatických a kožních žláz. Jaký přesně má tento jev u rosničky význam, vědci zatím netuší. Podle biologa a dalšího spoluautora studie Juliana Faivoviche to může změnit způsoby našeho chápání vizuální komunikace těchto obojživelníků.

Vědci nyní zkoumají, zda za to může prostředí, nebo jde o nová specifika daného druhu.