Klíčovým znakem lesní školky je vzdělávání dětí v přírodě, zejména v lese, a to za každého počasí. Zázemí pro děti nabízejí jurty, dřevěné chatky či maringotky.

Novela školského zákona a vyhlášky o předškolním vzdělávání umožnila lesním školkám zápis do školského rejstříku, tím pádem i v nich (které budou v rejstříku) bude možné absolvovat povinný poslední rok školky. Letos má do rejstříku vstoupit 45 lesních MŠ. [celá zpráva]

Nemají žádný znatelný handicap oproti dětem z běžných MŠ, snad jen menší trpělivost vydržet dlouhodobě sedět v klidu na místě.Dan Pikálek, ředitel lesní školky Lesnění

Oproti běžným mateřským školám však podléhají odlišným pravidlům.

Dozor dvou lidí

„Na rozdíl od ostatních školek zapsaných v rejstříku budou moci lesní mateřské školy poskytovat vzdělávání nejdéle devět hodin denně a nebudou smět mít internátní provoz. Co se týká úpravy počtu dětí, třída lesní školky bude mít nejméně 15 dětí,” vysvětlila mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Novela dále stanovuje, že ve třídě lesní školky bude přítomen současně s učitelem i nepedagogický pracovník, aby se zajistil náležitý dohled nad dětmi a jejich bezpečností.

Podpora samostatnosti

Ačkoli se jedná o alternativní formu vzdělávání, žáci podle pedagogů nemívají problém přirozeně přejít na běžnou základní školu.

„Učitelé si u nich pochvalují jejich samostatnost, nebojácnost, schopnost komunikace, umění samostatně řešit problémy. Nemají žádný znatelný handicap oproti dětem z běžných MŠ, snad jen menší trpělivost vydržet dlouhodobě sedět v klidu na místě,“ poznamenal Dan Pikálek, ředitel pražské lesní školky Lesnění, jež funguje jako dětský klub pod Spolkem Kuskoles.

Pokračování alternativního přístupu

V alternativním přístupu ke školství mnozí rodiče podporují své děti i na dalších stupních vzdělávání.

„Odhadem k nám nastupuje zhruba čtvrtina až 30 procent dětí z lesních mateřských škol,“ řekla Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti School My Project, podle jejíž vzdělávací koncepce, jako je integrování předmětů do tematických celků či výuka v projektech, nyní funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově, rovněž ZŠ v Praze.

Trend potvrzují i samotné lesní mateřské školky. „Rozhodně více než tři čtvrtiny našich dětí odcházejí do alternativních škol,“ dodal Pikálek.

O oblíbenosti vzdělávání dětí v přírodě svědčí i skutečnost, že některé základní školy běžného typu vytvářejí pro děti speciální programy podporující blízký kontakt s přírodou. Žáci tak mají po vyučování možnost navštěvovat například lesní družinu, kupříkladu v ZŠ a MŠ Tehov u Říčan.