Poslední skupina asi tří set mamutů žila na Wrangelově ostrově v severním ledovém oceánu před asi čtyřmi tisíci lety. Rebekah Rogersová z Kalifornské univerzity v Berkeley, která vedla výzkum, uvedla, že mamutí genom „se hroutil krátce předtím, než vymřeli“. Podle ní je to první známý případ zhroucení genomu u jednotlivého druhu.

Podle ní právě skutečnost, že přežívala už jen tak malá skupina, mohla vést k vyhynutí: „Máte tyto poslední mamutí uprchlíky poté, co všichni ostatní na pevnině vyhynuli. Matematické teorie říkají, že se špatné mutace se mohou hromadit, protože se přírodní výběr stává velmi málo účinný,“ vysvětlila expertka možnou příčinu vyhynutí s odkazem na malý počet jedinců.

Vědci srovnávali DNA mamutů z Wrangelova ostrova starou 4000 let s DNA mamutů ze Sibiře starou 45 000 let, kdy byla jejich populace mnohem větší. „V genomu mamutů z ostrova bylo ohromné množství něčeho, co vypadalo, jako špatné mutace,“ dodala Rogersová.

Právě její výzkum může pomoci při záchraně druhů, u nichž v přírodě zbývá už jen posledních pár stovek kusů. Ukazuje se, že pokud počet jedinců poklesne pod určitou mezní hranici, nemusí být možné udržet genom druhu zdravý. „Když máte tyto malé populace po delší dobu, může dojít k rozpadu genomu, jako jsme to viděli u mamuta,“ podotkla Rogersová.

Proto budou nutné genetické testy, i když jak poznamenává BBC, nejlepší by bylo zastavit pokles počtu jedinců. Pokud se totiž zvětší počet jedinců z malé skupiny, genetické chyby se kopírují a pořád existuje riziko rozpadu genomu. Studie vyšla v časopisu PLOS Genetics a informovala o ní BBC.