Spánkem strávíme zhruba třetinu života, přitom je to jeden z nejzáhadnějších lidských projevů. Mnohé rozšířené představy o spánku se podle vědců nemusejí zakládat na pravdě. Příkladem může být tvrzení, že kvůli počítači či mobilním telefonům, s nimiž se pracuje dlouho do noci, člověk spí méně a hůř než naši předkové.

„Mnozí lidé už tohle z médií slyšeli tolikrát, že tomu prostě věří,“ řekl stanici BBC Jerry Siegel, ředitel Centra pro výzkum spánku při Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Přiznává, že jde o lákavou a zajímavou představu, která se zřejmě nezakládá na pravdě.

„Problém je, že nemáme žádná relevantní data, kterými bychom tuto teorii mohli podpořit. Netušíme, jak lidé v dávných časech spali. A přístroje, kterými dnes měříme spánek, byly vynalezeny až dávno po zavedení elektřiny a elektrického osvětlení.“

Našim předkům stačilo šest hodin

Siegel se vydal do Tanzanie, Namibie a Bolívie, kde strávil nějaký čas s domorodci. Vycházel z představy, že jejich prostředí je relativně blízké tomu, v jakém žili naši předkové. Rozhodně netráví své životy obklopeni spotřebiči, které podezříváme z toho, že nám krátí spánek. Výsledek? Všechny tři zkoumané skupiny spaly zhruba stejně dlouho - v průměru 6,5 hodiny denně.

Podle Siegela není důvod pracovat s teorií, že naši předkové spali víc. Opak bude pravdou. Většina lidí v současnosti spí šest až osm hodin denně.

Naši předchůdci nespali v tak komfortním prostředí jako dnešní lidé. Když vyšlo slunce, probudilo je. Obtěžoval je hmyz, spánek narušovalo počasí (například chlad), ale také různá nebezpečí. A tak není divu, že spali lehce a spíš kratší dobu.

Spánek po obědě? Novodobý luxus

Siegel vyvrací i další teorii, že lidé dříve spali během noci v kratších časových blocích než dlouhou dobu v jednom kuse, a pak si zdřímli po obědě.

„Myslím, že za tuhle představu můžou psi a kočky, které chováme. Ano, ti takto spí, ale primáti nikoliv,“ tvrdí Siegel. My lidé nejsme nic jiného než poslední článek v dlouhém řetězci druhů, které spíš prospí celou noc, než by se během ní na delší čas probouzely. Nedá se říct, že by se opice a lidoopi občas v noci nebudili a pak si nezdřímli přes den, ale stejně jako u lidí je toto spíše výjimka.

Siegel během svého studia domorodých kmenů zjistil, že tyto skupiny v zimě prakticky nikdy přes den nespaly, v létě jen zřídkakdy – a to zřejmě jen proto, aby unikly nejhoršímu polednímu žáru. Samozřejmě, dál od rovníku se zvyky do určité míry lišily, už jen proto, že v severní Evropě může v zimě trvat tma až 16 hodin. Ale vzhledem k tomu, do jaké míry jsme dnes vzdáleni přirozeným cyklům v přírodě, se i u polárního kruhu v současnosti spí prakticky stejně dlouho v létě jako v zimě.

V noci máme odpočívat

Poté, co se vypořádal se dvěma rozšířenými mýty, posvítil si Siegel na další zásadní otázku: Proč vlastně spíme? K čemu spánek potřebujeme?

Lidé se často domnívají, že spánek slouží naší paměti. Jenže jaký smysl by pak mělo, že netopýr prospí 20 hodin denně a daleko inteligentnější a větší slon africký si zdřímne denně sotva na dvě hodinky? Co když není spánek sám o sobě biologicky nezbytný, ale evolučně slouží k maximální produktivitě?

„Je možné, že spánek slouží ke zvyšování efektivity chování tím, že zabraňuje zbytečnému vydávání energie v době, kdy to není žádoucí ani potřebné,“ napsal pro časopis Nature Reviews Neuroscience.

Koneckonců, v přírodě to není nic neobvyklého. Stromy na podzim shazují listí a přestanou fotosyntetizovat, což se dá brát jako jakýsi „botanický spánek“. Medvědi přes zimu hibernují; zčásti i proto, aby zbytečně nevydávali energii na marné pokusy o lov a sběr bobulí či ovoce v období, kdy se toho v přírodě stejně moc najít nedá.

Další savci, jako například ježury, s poklesem teplot přecházejí do stavu jakési strnulosti, kdy se jejich metabolismus téměř zastaví, což jim pomáhá překonat těžké časy.

Je možné, že spánek je naší verzí „adaptivní neaktivity“. Umožňuje nám být plně aktivní v době denního světla, ale pomáhá nám předcházet zbytečnému vyčerpávání v období tmy. Ovšem historicky, z důvodu obrany nebo útoku před predátory, jsme získali schopnost se ze spánku snadno a rychle probudit.