O rozvoj digitálního vzdělávání se na ministerstvu loni staralo více lidí než v roce 2015. Úřad ale upozornil, že velikost týmu stále není dostatečná. Většinu z jeho členů navíc tvořili externisté, což ministerstvo považuje za dlouhodobě neudržitelné.

Požadavky rostou

Digitální vzdělávání zahrnuje smysluplné využívání digitálních technologií při výuce všech předmětů i rozvoj digitálních kompetencí žáků, protože požadavky na tyto znalosti v praxi stále rostou.

Cílem vládní Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 je postupná proměna způsobu a obsahu vzdělávání v souvislosti s příchodem moderních technologií. Nakonec do toho budou zapojeny především školy, ale aktivity uvedené ve strategii by jim pro to měly připravit podmínky.

Nejistota a odpor

Do rozvoje digitálního vzdělávání se zapojuje také veřejná správa a soukromý a neziskový sektor. Za nezbytnou ministerstvo považuje podporu veřejnosti. Zavádění změn ale u těch, kterých se týkají, často naráží na nejistotu a odpor, uvedlo ministerstvo.

„Tyto reakce mohou být způsobeny nedostatkem informací o budoucím postupu, strachem z neznámého, obavami z nových věcí a nových postupů, které narušují zavedené pořádky, a nejistotou v tom, jak změny ovlivní postavení jedince a zda bude schopen obstát v nových podmínkách,” doplnilo.

Naplňování strategie sleduje Jednota školských informatiků. Podle ní se v roce 2016 začalo na realizaci strategie pracovat a většina aktivit se dala do pohybu, ale nedaří se dohonit zpoždění a některé aktivity se zpožďují i nadále.

Ministerští úředníci, kteří nejsou zapojeni v týmu pro realizaci strategie, prý na požadavky dané tímto dokumentem neberou ohled. Zdá se, že strategie nemá na úřadu dostatečnou podporu, uvedla jednota.