Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena například více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť, jak oznámila Masarykova univerzita.

„Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje víc typů stanovišť, než kolik je v současné době předmětem zákonné ochrany v EU,” uvedl Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty.

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených stanovišť zařadili odborníci čtyři typy. Patří k nim mimo jiné panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a nežádoucího obohacování živinami.

Škodí odvodňování i dopravní infrastruktura

„Větší plochy dosud přežívají například v národním parku Kiskunság v Maďarsku, v České republice se vyskytují poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína,” uvedl Chytrý.

Biologové hodnotili přírodní stanoviště v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří. Ohrožuje je řada faktorů.

Kriticky ohroženým stanovištěm jsou i panonské písečné stepi. Dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila na zlomek v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a vlivem nežádoucího obohacování živinami. Větší plochy přežívají v národním parku Kiskunság v Maďarsku. V ČR jsou poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína.

FOTO: Masarykova univerzita

Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby, opouštění pozemků, které byly tradičně spásány nebo sečeny na seno, odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, a také rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury.

V moři jsou hlavními hrozbami obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží.

„I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále víc,” dodal Chytrý.