Hlavní obsah

Z Evropy mizí určité typy přírodních stanovišť

– Brno

Klimatické změny společně s činností člověka negativně ovlivňují nejen jednotlivé druhy evropských živočichů a rostlin, ale i celé typy stanovišť. K poznatku dospěla mezinárodní skupina biologů, která zpracovala Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří. Do práce se zapojili také odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd.

Foto: Masarykova univerzita

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených patří rašeliniště typu palsa, která se vyskytují v zóně arktické tundry. Jejich vnitřní část tvoří ledová čočka. S globálním oteplováním však začínají čočky tát, čímž hrozí neodvratný zánik tohoto typu.

Článek

Ze 490 hodnocených ekosystémů je ohrožena například více než třetina typů suchozemských stanovišť a více než polovina typů jezer, řek a pobřežních stanovišť, jak oznámila Masarykova univerzita.

„Červený seznam přírodních stanovišť poskytuje nový nástroj pro řízení ochrany a obnovy přírody evropské pevniny a moří. Zahrnuje víc typů stanovišť, než kolik je v současné době předmětem zákonné ochrany v EU,” uvedl Milan Chytrý z přírodovědecké fakulty.

Do nejvyšší kategorie kriticky ohrožených stanovišť zařadili odborníci čtyři typy. Patří k nim mimo jiné panonské písečné stepi, jejichž dřívější rozsáhlá plocha se zmenšila v důsledku zalesňování, zarůstání křovinami a nežádoucího obohacování živinami.

Škodí odvodňování i dopravní infrastruktura

„Větší plochy dosud přežívají například v národním parku Kiskunság v Maďarsku, v České republice se vyskytují poslední narušené zbytky tohoto biotopu na písčinách u Hodonína,” uvedl Chytrý.

Biologové hodnotili přírodní stanoviště v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří. Ohrožuje je řada faktorů.

Foto: Masarykova univerzita

Patří k nim zejména intenzifikace zemědělské výroby, opouštění pozemků, které byly tradičně spásány nebo sečeny na seno, odvodňování, znečišťování, šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, a také rozšiřování měst a průmyslové nebo dopravní infrastruktury.

V moři jsou hlavními hrozbami obohacování živinami, nadměrný rybolov a technické úpravy pobřeží.

„I vlivy současné klimatické změny se již projevují v suchozemských i mořských ekosystémech a je pravděpodobné, že se budou projevovat stále víc,” dodal Chytrý.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám