Vědkyně sledovaly dva páry mezihvězdných bublin, jejichž velikost je v průměru až 200 světelných let.

„Díky srážce těchto obřích útvarů vznikají v místě kolize nové hvězdy. Ty pak kolem sebe vytvářejí další bublinu, která je podstatně mladší. Tudíž v porovnání se srážejícími se bublinami mnohem menší,“ uvedla Lenka Zychová z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty MU.

V obálkách mezihvězdných bublin mohou vznikat hvězdy. Díky expanzi nabírají bubliny množství materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí.

Plyn expanduje do okolí

Mezihvězdné bubliny vznikají tak, že velmi hmotné a zářivé hvězdy dokážou ionizovat okolní plyn tvořený převážně vodíkem, který se následkem zahřátí rozšíří do okolí.

Jeden z nalezených párů srážejících se bublin. V místě kolize lze vidět jasnou oblast, která odpovídá místu nové hvězdné tvorby. Snímek je pořízen v rádiovém kontinuu, ve kterém září ionizovaný vodík.

První z nalezených párů srážejících se bublin.

FOTO: Masarykova univerzita

„Bublina horkého plynu na sebe pak postupně nabírá okolní chladnější plyn a vytváří se tak obálka hustého plynu, která ohraničuje vnitřní teplejší části bubliny,“ popsala Zychová.

Pozorování díky elektromagnetickému záření

Spolu s kolegyní Soňou Ehlerovou z Akademie věd pozoruje Lenka Zychová bubliny za pomoci elektromagnetického záření, které vydává neutrální vodík. Podařilo se jim tak identifikovat jednotlivé bubliny v naší galaxii, v Mléčné dráze, vypočítat jejich vzdálenosti a objevit díky tomu právě i jejich kolizi.

V obálkách mezihvězdných bublin mohou vznikat nové hvězdy, protože díky expanzi nabírají bubliny ohromné množství mezihvězdného materiálu o hmotnosti až několik desítek tisíc Sluncí. Ten pak gravitačně kolabuje a vytváří zárodky hvězd.

Druhý z nalezených párů srážejících se bublin na snímku pořízeném v čáře 21 cm, na které září neutrální vodík. Ten se nachází všude v okolí bublin, ale v místě, kde už je vodík ionizovaný - uvnitř bublin, se emise nachází jen minimálně. V místě kontaktu bublin je vidět další, neuzavřenou menší bublinu, která vznikla následkem tvorby nových hvězd.

FOTO: Masarykova univerzita

Druhým důvodem je existence zárodků hvězd v oblaku plynu, do kterého se bublina rozpíná. „Jejich kolize navíc znamená, že se nasbíraná mezihvězdná látka stlačuje hned ze dvou směrů a výrazně tak podporuje možnost vzniku hvězd,“ dodala Zychová.