Na projektu, jehož cílem je hledat známky života na rudé planetě, spolupracují ESA a ruský Roskosmos.

„Získali jsme informace o sestupu atmosférou. V určitém bodě jsme ale signál ztratili,“ potvrdil na čtvrteční tiskové konferenci Paolo Ferri z ESA, který má misi na starosti.

Jak píše ESA na svém webu, podle generálního ředitele Wörnera již nyní disponují dostatečným množstvím dat o oběžné dráze Marsu, která pomohou při misi agentury v roce 2020.

Pesimistické odhady

ESA nejprve ve středu reagovala, že ztráta signálu „není dobrým znamením“. [celá zpráva] Modul mohl při přistání na Marsu vrazit do skály, nebo skončit v kráteru. Také prý nelze vyloučit, že aparát v pořádku přistál, pouze nemůže komunikovat. [celá zpráva]

Vizualizace toho, jak by mohl vypadat modul Schiaparelli po přistání na Marsu.

Vizualizace toho, jak by mohl vypadat modul Schiaparelli po přistání na Marsu.

FOTO: ESA ATG-medialab M.Thiebaut, ČTK/AP

Data zaslaná družicí TGO experti v operačním středisku ESA v německém Darmstadtu nadále analyzují. Z prvních signálů vyplývalo, že minimálně většinu kroků mise se podařilo úspěšně splnit. Během sestupu skrze atmosféru Marsu, který trval šest minut, došlo ke zpomalení dráhy modulu. Signál se však krátce před plánovaným přistáním, pouhých 50 sekund, ztratil.

Příprava na ambicióznější úkol

I neúplná data z družice mohou pomoci lépe porozumět celé situaci. Jisté je, že rozhodující manévr na oběžné dráze Marsu se zdařil, k uvolnění padáku a zadního tepelného štítu však došlo dříve, než se očekávalo.

Stále není jasné, co to znamená. Není rovněž zřejmé, kde a kdy došlo k deaktivaci trysek.

Vedení ESA zdůraznilo, že cesta 577 kilogramů těžké sondy se od začátku považovala „jen“ za testovací proceduru. Plán byl také otestovat přistávací techniky. I když zatím odborníci nemají signál z povrchu planety, získaná data ze sestupu jsou neméně důležitá.

Riskantní přistání modulu Schiaparelli se totiž považuje za vesmírnou generálku před tím, než se ESA během příštích čtyř let v rámci mnohem ambicióznějšího a nákladnějšího projektu pokusí dostat na Mars vlastní vozítko.