Podle ESA ztráta signálu modulu „není dobrým znamením”. Odborníci budou na objasnění osudu sondy pracovat celou noc, uvedla vesmírná agentura ve středu večer.

Vysoce riskantní přistání šestikolového modulu Schiaparelli je považováno za jakousi vesmírnou generálkou před tím, než ESA během příštích čtyř let v rámci mnohem ambicióznějšího a nákladnějšího projektu pokusí dostat na Mars vlastní vozítko.

Podmínky na rudé planetě jsou krajně nehostinné a přistání vesmírných sond na jeho povrchu jsou proto značně riskantní. Nezdarem skončí až polovina pokusů a to zejména kvůli řídké atmosféře, která zapříčiní vysoké přistávací rychlosti.

Vizualizace toho, jak by mohl vypadat modul Schiaparelli po přistání na Marsu.

Vizualizace toho, jak by mohl vypadat modul Schiaparelli po přistání na Marsu.

FOTO: ESA ATG-medialab M.Thiebaut, ČTK/AP

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před třemi lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Modul Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO). Ta ale zůstala na oběžné dráze.