Článek
Ač to tamní strana nepotvrdila, sílí obavy, že Čína nad svou stanicí ztratila kontrolu. Minulý týden vypustila do vesmíru druhou experimentální laboratoř Tchien-kung 2 v rámci příprav na umístění vlastní stálé vesmírné stanice s kosmonauty na oběžnou dráhu. Ta by podle plánů Pekingu měla začít fungovat kolem roku 2022. [celá zpráva]
První laboratoř obíhá kolem Země
Představitelé čínského vesmírného programu při vypouštění druhé pokusné laboratoře uvedli, že první laboratoř Tchien-kung 1, která byla na oběžnou dráhu umístěna v roce 2011, „splnila svou historickou misi”. Považovala se za „silný politický symbol“ snahy Číny stát se vesmírnou velmocí.
Přes deset metrů dlouhý modul Tchien-kung 1 nyní neporušený obíhá kolem Země ve výšce 370 kilometrů a očekává se, že koncem roku 2017 vstoupí do atmosféry Země, jak sdělila tisková agentura Nová Čína. Laboratoř Tchien-kung 1 byla v provozu 4,5 roku, tedy o 2,5 roku déle, než se plánovalo.
Pokud nevíme, kdy se zřítí, znamená to, že ani nevíme, kam se zřítí.
Většina má při pádu shořet v atmosféře
„Na základě našich výpočtů a analýzy většina částí vesmírné laboratoře během pádu shoří,” prohlásila vysoká představitelka čínského vesmírného programu Wu Pching. Podle ní je nepravděpodobné, že by její úlomky mohly postihnout letecký provoz či způsobit škody na Zemi.
„Nyní bude Čína pokračovat v monitorování laboratoře Tchien-kung 1 a posílí systém včasného varování před možnou kolizí,” konstatovala. Jestliže to bude nutné, Čína prý také zveřejní časovou prognózu zřícení vesmírné stanice.
Půjde vůbec předpovědět, kam trosky dopadnou?
Harvardský astrofyzik Jonathan McDowell prohlásil, že tyto zprávy naznačují, že Čína ztratila nad laboratoří kontrolu. O tom se navíc spekuluje již měsíce. Pokud tomu tak je, pak bude podle něj nemožné předpovědět, kam její trosky dopadnou. Vstoupí tak do atmosféry „přirozeně“.
„Ani pár dní před návratem laboratoře do atmosféry pravděpodobně nebudeme schopni určit s větší přesností než nějakých plus minus šest, sedm hodin, kdy se zřítí. A pokud nevíme, kdy se zřítí, znamená to, že ani nevíme, kam se zřítí,” poznamenal McDowell.
Rovněž varoval, že jen nepatrná změna v atmosférických podmínkách může změnit místo dopadu „z kontinentu na kontinent“.
Potvrdil, že většina stroje při průletu atmosférou shoří, ale například raketové motory ne úplně. Jejich stokilové kusy tak mohou dopadnout na zemský povrch.
