„Zdá se, že mozek funguje tak, že vzpomínky při každém jejich jednotlivém vybavení umocňuje a současně přitom zapomíná ty, jež vyhodnotí jako zbytečné,“ vysvětlila BBC hlavní autorka studie britských vědců Maria Wimberová.

Problém je v tom, že počet informací, které mozky dnešních lidí z (hlediska nutnosti jejich zapamatování) vyhodnocují jako nepodstatné, neustále přibývá. Na vině je právě spoléhání se na chytré telefony, internetové vyhledávače a další digitální pomůcky.

Typickým příkladem je fakt, že si mnoho dnešních dospělých stále pamatuje své telefonní číslo z dětství, současné kontakty na blízké či kolegy si ale z hlavy nevybaví. Zatímco 45 procent dospělých Britů si pamatuje, jaké měla jejich domácnost telefonní číslo, když jim bylo deset let, jen 29 procent z nich zná číslo svých dětí.

Hrozí ztráta schopnosti vytvořit vzpomínku 

V ohrožení je tedy především mechanismus tvorby dlouhodobé paměti, jinými slovy schopnost vytváření nových vzpomínek.

To ale není všechno. „Zdá se také, že neustálé nahrávání informací na digitální přístroje vede k tomu, že jsou si lidé v neustále menší míře schopni zapamatovat události tak, jak se skutečně staly,“ varuje dále Wimberová.

Její tým vycházel z dlouhodobého sledování paměťových změn šesti tisíc dospělých dobrovolníků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie, Španělska, Belgie, Nizozemska a Lucemburska.

Vyšlo najevo, že více než třetina dobrovolníků se ani nepokouší vzpomenout si na dříve běžné věci, jako je například adresa oblíbené restaurace, či datum narození partnera; Naopak je bez rozmyslu rovnou hledá v počítači.