Aby nastalo zatmění Slunce, musí mezi něj a Zemi vstoupit Měsíc, který se zrovna nachází v novu. Jediná přirozená družice naší planety zakryje sluneční disk buď zcela, nebo částečně. Tento astronomický jev doprovází několik charakteristických prvků.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Kromě výraznější záře sluneční koróny, tedy žhavých plynů unikajících z fotosféry Slunce, se mohou na obloze objevit uprostřed dne také hvězdy a dokonce i některé planety. Kromě setmění může dojít také k ochlazení.

Zatmění Slunce mohou doprovázet také neobvyklé reakce zvířat, která se často cítí zmateně a dezorientovaně. To je i jeden z důvodů, proč byl tento astronomický jev v minulosti spojován s různými náboženskými událostmi a byly mu přisuzovány mystické významy.

Není zatmění jako zatmění

Rozeznáváme několik druhů zatmění Slunce. Velmi často se setkáváme s tzv. částečným zatměním, které se objevuje, pokud Slunce a Měsíc nejsou v jedné dokonalé přímce. Ze Země je pak vidět, že je jediná přirozená družice naší planety výrazně menší než Slunce a zakrývá pouze jeho určitou část.

Prstencové zatmění Slunce

Prstencové zatmění Slunce

FOTO: Profimedia.cz

Pokud se sluneční disk s Měsícem dostanou do jedné přímky, ale prstenec Slunce je stále ještě vidět, nastává prstencové zatmění. To je způsobeno tím, že jediná přirozená družice naší planety není schopna zakrýt celou plochu Slunce.

Ve chvíli, kdy Měsíc zcela zakryje Slunce, nastává úplné zatmění. Stát se tak může pouze v případě, kdy je čtyřistakrát větší Slunce čtyřistakrát dále od Země než Měsíc. Eliptické dráhy všech tří těles se navíc musí v jeden okamžik setkat v dokonalé přímce.

Zajímavá je na tomto astronomickém jevu především velmi dobře pozorovatelná sluneční koróna. Ta má totiž mnohem menší jas, a tak jsou její kresby na obloze velmi výrazné. Nejviditelnější je koróna v případě, kdy sluneční disk na obloze zcela nahradí tmavá plocha Měsíce.

Jen jednou za 360 let

Úplné zatmění Slunce je ale pozorovatelné pouze z oblasti přezdívané pás totality. Jde o velmi úzký pás na povrchu Země, který je v podstatě tvořen kuželem měsíčního stínu vůči Zemi. Jeho šířka nikdy nepřesáhne 270 km, odpovídá tedy přibližně jen jedné setině zemského povrchu.

Úplné zatmění Slunce

Úplné zatmění Slunce

FOTO: Profimedia.cz

Z jednoho určitého místa na Zemi je úplné zatmění Slunce možné sledovat průměrně jednou za 360 let. Z různých koutů světa se ale dá pozorovat celkový zákryt slunečního disku přirozenou družicí naší planety dvakrát až třikrát do roka.

Za jeden z nejvzácnějších astronomických jevů je považováno tzv. hybridní zatmění. Jde v podstatě o kombinované zatmění, kdy se z jednoho povrchu Země jeví jako úplné a z jiného jako prstencové.