Hlavní obsah

Nejnižší platy mezi kvalifikovanými profesionály mají učitelé

Právo, jim

Na život a do profesí připravují všechny, sami však berou méně než jejich odchovanci, které nasměrují na vysokou školu.

Foto: archiv, Právo

Ilustrační foto

Článek

Učitelé jsou mezi kvalifikovanými pracovníky za popelky a berou nejméně mezi všemi specializovanými profesemi. Vyhlídky na lepší plat jsou poměrně beznadějné, ale burcovat je k lepším výkonům má připravovaný kariérní řád. Není však jisté, zda svou funkci splní.

Mezi kvalifikovanými pracovníky mají v průměru nejvyšší platy specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií. Průměrně si podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2013 přišli na 47 880 hrubého měsíčně.

Druhými nejhůře placenými kvalifikovanými profesemi jsou specializace v oblasti právní, sociální, kulturní a příbuzných oblastí, kde průměrná mzda činí 32 434 korun.

Potíž se statistikou

Specialisté ve vzdělávání, tedy hlavně učitelé, brali průměrně 28 338 korun hrubého včetně příplatků a odměn. Takové číslo je ale pro kantory základních a středních škol šokem – berou podstatně méně. Mezi učitele se totiž počítají také vysokoškolští kantoři, jejichž mzdy se odvíjejí v odlišných měřítkách a podle jiných pravidel než u ostatních. Ti celkovou statistiku výrazně ovlivňují.

Například průměrná mzda učitelů vysokých a vyšších odborných škol byla 43 062 korun, naproti tomu třeba pedagogové ze školek brali průměrně 22 982 hrubého.

Nutno dodat, že obecně na žádnou průměrnou mzdu dvě třetiny lidí nedosáhnou. Například učitel ZŠ má podle údajů ministerstva školství za loňský rok při nástupu tarifní plat 20 350 hrubého (bez příplatků a odměn).

Největší počet učitelů (30 070 z téměř 150 tisíc kantorů mateřských, základních a středních škol) bere tarifní plat 26 350 hrubého, a to mají všichni za sebou 27 a více let praxe. Nejvyšší metou je pak mzda 28 500, ale tu pobírají jen tři učitelé v zemi.

Nadšenci a ti, co jsou ve dvě doma

Není tedy divu, že na pedagogické fakulty se hrne jen málokdo. Při výběru absolventů středních škol je studium pedagogiky až na druhém či třetím místě. A ti nejlepší absolventi pedagogik ani nemusí do škol nastupovat, protože jejich vzdělání je široce uplatnitelné jinde a za více peněz.

Je vlastně s podivem, že v průzkumech většina učitelů deklaruje, že je se svým zaměstnáním celkově spokojena (89 procent), a 53 procent uvádí, že výhody povolání převažují nad nevýhodami.

Nad motivací učitelů kdekdo kroutí hlavou. Podle znalce školského prostředí Tomáše Feřtka ze společnosti EDUin je současný systém pro schopné lidi demotivující. „Koho to motivuje, jsou nadšenci, kterým je jedno, kolik berou, a za mizerné peníze dělají od nevidím do nevidím. A pak jsou tam ti, kteří vědí, že když tam dostatečně dlouho vydrží, tak že ten plat není zas tak špatný na to, že zas tak moc nedělají. Chodí domů běžně o půl druhé, a třeba na venkově to není tak špatná částka,“ řekl Právu Feřtek.

Kolik berou specialisté?
Informatika a komunikace47 880 korun
Obchodní sféra a veřejná správa44 391 korun
Zdravotnictví40 494 korun
Věda a technika40 352 korun
Právní, sociální, kulturní32 434 korun
Výchova a vzdělávání28 338 korun

Naděje se nyní upírají ke kariérnímu řádu, který se vláda zavázala schválit. Už od září by měl začít pomalu nabíhat, v plném proudu bude od září 2018.

Dosud byly kariérní postupy spojeny s výrazným navýšením mzdy jen pro malou část učitelů. Jednak pro ty, kteří míří do funkcí ve vedení školy, a pak pro ty, kteří se různě specializují, třeba jako výchovní poradci či koordinátoři počítačových sítí.

Nyní se otevírá kariérní cesta i pro učitele, kteří se chtějí rozvíjet ve svém hlavním poslání – učení.

Jedním z 600členného týmu, který kariérní řád připravil, je ředitel nymburského gymnázia Jiří Kuhn. „Kariérní řád zajistí finanční odměnu pro výborné kantory s výbornými výsledky, kteří také pomáhají kolegům. Zavádíme praktiky ze všech ostatních sfér, které jen ve školství nejsou,“ popsal Právu.

Pomohou čtyři kariérní stupně a atestace?

Řád počítá se čtyřmi kariérními stupni podmíněnými atestacemi. První je automatický pro každého nastupujícího učitele. Druhý je povinný, dosáhnout na něj bude muset každý.

Třetí a čtvrtý budou dobrovolné a právě k nim jsou navázány výraznější finanční pobídky. Čtvrtý stupeň bude otevřen asi pro pět procent kantorů, třetí pro dalších 15 procent. Při jejich dosažení si elitní pedagogové přilepší pětitisícovkou k platu.

Nabízí se však otázka, jak budou motivováni k dalšímu vzdělávání a lepším výkonům ti ostatní, kteří mají druhý stupeň za povinnost.

„Po tom žebříčku se nemohou sunout všichni učitelé. Představa, že všichni zaměstnanci by byli na jiné než základní úrovni, je nereálná,“ argumentuje Kuhn. Navíc bude zachována, byť pozměněna, tarifní tabulka, která zaručuje, že učitelům rostou mzdy s délkou praxe.

Chce to i peníze

Nicméně podle Feřtka je spousta lidí ze škol k novému řádu skeptická. Podle něj je třeba vyjasnit spoustu podstatných detailů. „Nejdřív si musíte říct, co musí umět učitel, který odchází z pedagogické fakulty, pak co má umět při dalším stupni a k čemu ho to opravňuje. Musí být také jasné, kde požadované vzdělání může získat. Pak se to má promítnout do kariérního systému,“ vyjmenoval Feřtek.

Systém by pak měl počítat se změnou financování ZŠ a SŠ, které bude rovněž velmi náročné. „Když toto všechno provedete, tak potřebujete peníze,“ dodal.

V minulosti se například hovořilo o tom, že zavedení motivačního kariérního řádu by vyžadovalo až pět miliard ročně navíc. S takovými částkami ale asi ministerstvo školství počítat nemůže. A podle Feřtka ani při velkých odměnách není jisté, jestli by se vzdělávání učitelů kvůli atestacím odrazilo v praxi, tedy na lepších výkonech žáků. Může totiž dojít k tomu, že učitelé budou sbírat body a certifikáty, ale jejich profesní kvality se nezlepší.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám