Tvůrcem dílka byl tedy člověk vzpřímený – Homo erectus – který vymřel někdy před 140 tisíci lety. Jeho rytina trumfuje svým stářím jinak velmi podobná díla neandertálců i prvních lidí druhu Homo sapiens. Náš druh totiž začal prokazatelně tvořit až někdy před sto tisíci lety.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

„Přepíše to lidské dějiny. Je to poprvé, co jsme našli důkaz, že se Homo erectus choval tímto způsobem,“ soudí Stephen Munro z Australian National University, který mušli našel v depozitáři zkamenělin v Nizozemsku.

„Okamžitě jsem viděl, že vrypy byly vytvořeny člověkem. Neexistuje jiné vysvětlení,“ řekl vědec, jehož studii zveřejnil významný vědecký časopis Nature. S dalšími experty pak Munro zjistil, že dávní předlidé otevírali lasturu pomocí žraločích zubů.

Australan ani jiní znalci však netuší, zda zkrášlená mušle sloužila jen jako ozdoba, nebo měla i nějaké praktické využití. Má vybroušené okraje, takže mohla sloužit k řezání i k oškrabování.

Objev ukazuje, že člověk vzpřímený, prapředek dnešních lidí, byl značně inteligentnější, než se soudilo. Mušle byla objevena už ve 30. letech minulého století na Jávě a od té doby spočívala bez povšimnutí ve sbírkách nizozemského muzea.