Hlavní obsah

Vozítko na Marsu překonalo rekord, na tachometru už má víc než Lunochod

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Washington

Marsovské vozítko amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Opportunity dosáhlo dalšího rekordu - ujelo nejdál z lidských robotických aparátů na jiných vesmírných tělesech. NASA o tom informovala na svých internetových stránkách.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Záběry z Marsu pořízené vozítkem OpportunityVideo: NASA/JPL, Reuters

 
Článek

„Tachometr" roveru 27. července ukázal 40,25 kilometru, oznámil úřad na webu. Přístroj tak překonal rekord dosažený v roce 1973 na Měsíci někdejším sovětským automatickým průzkumníkem Lunochod 2. Ten podle propočtů amerických vědců – provedených na základě nedávných snímků družice NASA LRO – urazil během necelých pěti měsíců 39 kilometrů.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Animace přistání vozítka Opportunity na Marsu Video: NASA/JPL, Reuters

„Opportunity dojel dál než jakékoli jiné kolové vozítko na jiném kosmickém tělese. Je to o to pozoruhodnější, že Opportunity měl původně ujet kolem kilometru a nebyl projektován na dálkovou jízdu," uvedl John Callas, ředitel NASA pro projekt průzkumných vozítek na Marsu. „Ale skutečně důležité není jen to, kolik kilometrů urazil, nýbrž kolik výzkumu a objevů jsme na té vzdálenosti udělali," dodal.

Pokud Opportunity bude pokračovat až na vzdálenost 42,2 kilometru, dostane se do další velké oblasti průzkumu, o níž vědci hovoří jako o Údolí Marathonu. Právě tam totiž bude mít rover za sebou trasu v délce maratónského běhu.

Opportunity přistál na Marsu 25. ledna 2004 a počítalo se, že bude stejně jako sesterské vozítko Spirit pracovat tři měsíce. O šest let později vytvořil rekord v délce fungování člověkem vyslaného průzkumného aparátu na rudé planetě. Do té doby ho držela americká sonda Viking 1.

Během své mise Opportunity na planetě mimo jiné našel důkazy o někdejší přítomnosti vody, čímž podpořil teorie, že na Marsu kdysi mohly být podmínky pro existenci života.

Reklama

Výběr článků

Načítám